PříjemCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Roklina

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
Poutník
Admin
avatar

Posts : 214
Join date : 20. 10. 14

PříspěvekPředmět: Roklina    Tue Oct 21, 2014 6:04 pm

Horami teče malá říčka, která se vždy na jaře rozvodňuje. V létě, kdy teploty dosahují úctyhodných výšek, naopak téměř úplně vyschne. Roklina sama o sobě není ničím moc zajímavá, ale uprostřed léta se může stát příjemným útočištěm. V říčce si zchladíte nohy a jinak si můžete posedět na kamenech kolem. Pozor ale - kameny v říčce sice vypadají bezpečně, ale ve skutečnosti jsou velmi kluzké. Skákání z jednoho na druhý se nedoporučuje a už vůbec ne skákání do vody. Na jaře hladina dosáhne maximálně po pás a v létě maximálně do půli lýtek. V zimě říčka zamrzá, ale bruslit se na ní nedá - je totiž hrbolatá a hrubá, což není vhodní povrch.
I samotná cesta do rokliny není zrovna lehká - musíte se protáhnout mezi dvěma skalními stěnami, projít po provazovém mostku a vystoupat přírodní kamenné schodiště, které v zimě namrzá a velmi klouže.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://dragon-academy.forumczech.com
Evelyn

avatar

Posts : 9
Join date : 19. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Nov 20, 2014 6:31 pm

Bol celkom zamračený deň keď sa Evelyn rozhodla že sa vydá na prechádzku. Vo vzduchu cítila že bude pršať, no jej to nevadilo. Veľmi dlho nebola vonku a začínala sa jej z toho krútiť hlava bola bledšia ako zvyčajne. Asi po desiatich minútach prechádzania, narazila na dve kamenné steny cez ktoré musela opatrne prejsť. Nebolo jej to veľmi príjemné pretože sa cítila akoby ju o chvíľu tie skaly išli rozdrviť. Trochu sa otriasla pod tou myšlienkou a pokračovala v chôdzi. Obzerala si všetko okolo seba, že si ani nevšimla že pravou nohou stupla na most. Keď si to uvedomila, rýchlo sa chytila lana a pozrela sa dolu. Hlava sa jej trochu zakrútila, no veľmi rýchlo si zvykla a opatrne pokračovala ďalej. Ako nad tým tak rozmýšľala, zrejme jej bolo lepšie predsa len medzi tými stenami.
Zdalo sa jej ako väčnosť kým prišla na druhý koniec. Pokojne si vydýchla. Nikdy neverila mostom a príliš veľa si predstavovala ako sa drevo pod ňou láme. No i napriek tomu, že mala menší, skoro nepodstatný strach z výšok, vždy túžila mať krídla a letieť do výšiek. Netrvalo to dlho a o chvíľu sa ocitla pri prírodnom schodisku po ktorom začala pomaly chodiť. Dávala si pozor aby sa nepošmykla, no bolo to vždy lepšie ako ten most a skaly. A vlastne, bolo lepšie ak by sa tak skoro nevrátila. Pri premýšľaní nad mostom sa potkla a spadla, no zachytila sa rukami o zem a zachránila sa tak pred tvrdým pádom. Spokojne si vydýchla a pokračovala hore. Keď bola konečne tam, zbadala menší potôčik a všade naokolo kamene. Nebola zvyknutá na takýto typ prechádzky a tak začínala cítiť jemnú bolesť v nohách. Vlastne, lepšie by sa to dalo nazvať ako únava. Jeden z kameňov vyzeral bezpečne a bol dosť blízko k potôčiku. Pomaly si na neho sadla, no to, že bol bezpečný nebola vôbec pravda. Pošmykla sa a skoro spadla do maličkého potoka. No našťastie jej ruky boli dosť rýchle a silné na to, aby sa udržala a nespadla. Keď už bezpečne sedela na jednom z kameňov, vydýchla si a začala sa obzerať okolo seba.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Evelyn

avatar

Posts : 9
Join date : 19. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Fri Nov 21, 2014 9:08 pm

Po dlhej dobe sa rozhodla, že na koniec pôjde niekde inde. Navyše začala pociťovať jemný hlad a tak by nebolo najhoršie, keby niečo zjedla. Opatrne sa zachytila rukami o kameň a položila nohy na trávu. Keď už nebola šanca že sa pošmykne a spadne, pustila sa a začala kráčať preč. Tentoraz boli prvé schody. Opatrne po nich zliezla dole a pred vstupom na most sa nadýchla a vydýchla. Pomaly prešla most až kým sa nedostala ku skalám. Pomaly pomedzi nich prešla až kým sa nedostala vonku. Teraz už len zostávala cesta naspäť do cesta. Potichu zastonala a snažila sa rozpamätať kadiaľ išla. No našťastie podľa niektorých vecí ktoré našla po ceste si cestu pamätala.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Tue Dec 30, 2014 2:33 pm

<< (Nëfernay)

Potřebovala se zchladit. Ale Ambře se nikam nechtělo. Tak proč by nemohla letět sama, že? Když už to konečně umí. Lidé si ve městě začínali na draky zvykat, ale i tak to pro ně bylo divné a nezvyklé, když se jim najednou mihl nad hlavou velký stín. Protože Nëf od svého vylíhnutí už pěkně povyrostla. A taky samozřejmě ještě zkrásněla. Elegantně se snesla dolů, když dolétla až k roklině a přitála na skupině kamenů u břehu. Hladina byla nízko, což se dalo čekat. Ale to už jí nedošlo, protože ještě nezná lidský svět tak dobře. Tak dlouho byla ve vejci...
Lehla si na sluníčko a ponořila do vody alespoň zadní tlapy a kus ocasu, kterým se sem tam ošplíchla. Stejně to moc nepomáhalo. A tak nabrala vodu do křídla a vychrstla ho na sebe. Spokojeně zamručela a odolávala touze se víc rozvalit. Ale vždyť je ještě stále dráče, může si to dovolit. Jenže zároveň i hrdá dračice...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Jacián
Léčitel
avatar

Posts : 67
Join date : 22. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Tue Dec 30, 2014 2:53 pm

// (Lyässa)
Mrzutá a nespokojená jsem se vzala a odlétla ze zahrady Jaciánova domu a zamířila k roklině. Jaciánovi se z domu kde měl klimatizaci nikam nechtělo a já dovnitř nemohla jelikož už jsem byla poněkud příliš velká, i když mi už došlo že budu stále menší než ostatní draci. Né že bych s tím faktem byla spokojená. Nezbylo mi proto nic jiného než se zchladit při létání. Trochu si nad tím povzdechnu a podívám se dolů pod sebe do rokliny. Nëfernay tam s jejími perleťovými šupinami nešlo přehlédnout. Hned proto slétnu níž a na zem vedle ní doplachtím. "Copak? Taky hledáš místo k schlazení?" Optám se jí když si složím křídla na záda a sednu si k řece. K řece né do ní. Už tak tam bylo poněkud málo vody a navíc si dost místa uzurpovala Nëfernay.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Mar 05, 2015 11:03 am

Ve stejné době, kdy v jeskyni skryté hluboko v lesích začalo praskat růžové vejce, dospěl Eddie k cíli své dnešní cesty. Celé dopoledne strávil zkoušením studentů - těch, kteří se na své povinnosti standardně vykašlali a zkoušku ze zoologie bezobratlých se pokoušeli složit až na poslední opravný termín. Ne že by se jim snad Edward nějak podivoval; vždyť i on byl ještě mladý a všichni takoví byli. Kdo ne, ten snad nikdy nestudoval na vysoké škole.
Přesto bylo dnešní zkoušení pravým utrpením, a to nejen pro studenty v posledním stádiu paniky. Zkoušku dostali všichni a zkoušení netrvalo nijak dlouho, protože s každou uplynulou vteřinou Eddie cítil, že musí ze třídy vypadnout, prostě musí. Všimli si toho i ostatní? Zpocených dlaní, nervózně se proplétajících prstů, těkajících očí, bušení srdce? Museli si toho všimnout, každý, kdo vešel do třídy pochopil, s kým má tu čest, s velkým mudrcem a zasloužilým feťákem, touhle dobou už všichni vědí...
Tomu se říká paranoia, kamaráde, zašklebil se ten protivný vnitřní hlas, ale Eddie ho neposlouchal. Nohy ho klopýtavým krokem zanesly až do rokliny vysoko mezi skalami, kam z města chodil jen málokdo - a dnes snad nikdo. Spěšně, skoro horečnatě se Eddie potácel dál a dál od města, dál od té proklaté zamčené zásuvky, která na něj čekala, natahovala po něm ruce a volala ho.
Stejně tomu neutečeš, neutečeš, neutečeš, hýkal smíchem hlas, který byl Eddieho věrným spoečníkem posledních dnů. Přijdeš domů a šlehneš si - a s jakou láskou!
Ano, to byla pravda, a snad právě to rezignované přiznání přimělo Edwarda ohnout se v pase a zvracet. Hle, jaká nádherná příroda kolem, skály čnějící až k samému nebi, zurčící průzračná voda a tamhle v dálce, děti, velice zajímavý úkaz, zvracející feťák s pokročilými abstinenčními příznaky. Dobře si ho prohlédněte a fotit, prosím, jen bez blesku, ať ho nevyplašíte.
Vyčerpán, s tělem celým rozechvělým a čelem lepkavým studeným potem se Eddie spíš svalil než se posadil mezi kameny. Mezi hrubým pískem prosakovala voda, jednu nohavici měl celou mokrou a zašpiněnou, ale snad si toho ani nevšiml.
A stejně si šlehneš.
A s jakou láskou!
Bohové, Eddie..., kam ses to dostal?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Poutník
Admin
avatar

Posts : 214
Join date : 20. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Mar 19, 2015 4:49 pm

<< Jeskyně Theresy

Malý tygří Zlodějíček vejce dokutálel svého kamaráda až do rokliny. Tam ho opřel o jeden z kamenů, jako kdyby říkal "a teď se pokochej výhledem!", ačkoliv tam téměř žádný nebyl. Kecl si na zadek a vyčkával, zatímco čekal, až sebere dost odvahy ho odkutálet ven a najít svého jezdce. Spíš ale doufal, že najde on jeho.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://dragon-academy.forumczech.com
Poutník
Admin
avatar

Posts : 214
Join date : 20. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Mar 19, 2015 7:02 pm

Zlodějíček si toho ani nevšiml, ale z temně modrého vajíčka začaly odpadávat skořápky. Až když začaly cinkat o kámen, se otočil a začal si s nimi hrát a obdivovat jejich lesk. A samozřejmě začal svému kamarádovi pomáhat na svět.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://dragon-academy.forumczech.com
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Mar 19, 2015 7:03 pm

<<< Park

Pocit ju viedol kamsi mimo mesta do okolnej prírody, konkrétnejšie smerom k horám. Veľmi sa jej nepozdávalo, že ju to navádza práve tam, ale zastavovať sa nehodlala. Za prvé, celkom ju začalo zaujímať, kam ju to doviedie (hoci sa jej to zároveň veľmi nepozdávalo) a za druhé...nemalo cenu sa o to pokúšať. Preto sa radšej snažila zaspamätať si, kadiaľ to vlastne ide, aby sa potom vedela vrátiť späť.
Onedlho dôjde na úpätie, kde sa pretiahne medzi dvoma skalami. Ešteže patrí k tým štíhlejším, inak by jej to dalo zabrať viac. Tá škára nebola zrovna najširšia, že. Následne sa ocitla pri moste. Lenže to nebol len tak ledajaký most, to bol povrazový most! A práve tam nastal najväčší zádrhel. Tu sa konečne odhodlala vzriečiť sa pocitu a zastaviť. Síce to stálo dosť úsilia, podarilo sa jej to. Zastavila tesne pred vstupom na mostík a pozrela sa dole. Tá vzdialenosť medzi mostom a zemou dole sa jej ani v najmenšom nepáčila. Opatrne nohou stúpila na mostík a keď sa nič nestalo, prisunula i ďalšiu. Potom sa chytila "zábradlia" a trochu ním trhla, aby pohla mostom. Bol to šialený nápad, ale tak sa zdalo, že most je dosť pevný. Ešteže bola na podobné veci dosť odvážna a výška jej až tak nevadila. To zrejem jej podvedomiu stačilo, pretože v tej chvíli sa jej telo opäť rozišlo vpred. Úspešne teda zdolala mostík, ktorý bol skutočne pevný a pokračovala ďalej. Tak sa zas ocitla pred akýmisi prírodnými shcodami zo skaly. Nad tým si riadne otrávene povzdychla, no bez ejakých zastavovačiek ich vystúala. Hore bola síce dosť zadýchaná, ten pocit na to zrejme nebral zreteľ, pretože pokračovala ďalej.
Našťastie už nemusela nič takého zdolávať, akurát len sklay a kamene, vďaka čomu sa ocitla v kaeji roklinke s riečkou. Nevyzerala byť nejaká hlboká, skôr bola teraz riadne plytká. Tu sa však zarazila ešte viac, ako pred mostom, pretože si uvedomila, že ten pocit zmizol a ona už pokračuje skôr len zo zotrvačnosti. Zastavila sa a pooobzerala sa. Stále bola v miernom šoku a absolútne nevedela, čo robí práve tu. A vtedy sa jej to dostalo do zorného poľa....malé sediace dráča, ktoré vzhľadovo bolo niečo medzi drakom a tigrom. A...no, malé zrovna nebolo, oproti tomu rúžovému bolo o niečo väčšie. Ale i tak...sedelo tam a hneď ako ju spatrilo, šťastne vypísklo a rozbehlo sa k nej. Nejak sa mu podarilo sa k nej dostať a okamžite sa začalo vešať na jej nohu. To ju dokonale prebralo.
Zamračila sa na tú tigrovy sa podobajúcu potvoru a potriasla nohou. „Zlez zo mňa!“ prikázala tomu nie zrovna príjemným tónom hlasu. Dráča nespokojne zaprskalo a hodilo po nej vražedný pohľad, keď dopadlo na zadok. Nayara mu ho samozrejem so všetkým všudy oplatila. To už sa však tá potvora postavila späť na nohy a s novou energiou ju začalo za nohavicu ťahať vpred. Stále mala nahodený vražedný pohľad so zvrašteným obočím, ale nechala sa ním viesť. Tiger, ako sa ho zatiaľ hodlala nazývať, kým sa ho nejako nezbaví, ju zaviedol ku skale, o ktorú bolo opreté ďalšie vajce. A liahlo sa! To už ju pustil a posadil sa k vajcu, pohliadnúc na ňu iskrivými očami. Až teraz si všimla, že ich farba sa podobala lapizu lazulit, modrému drahokamu. Sklonila sa a pozrela sa na rozpadávajúce sa vajce. rezerala ho zo všetkých strán, zk torých sa dalo. Tiger, ani nevedela ako, ale proste tušila, že je to samec, sa zatiaľ hrdo vypínal, keď si jeho Jazdkyňa prezerala jeho úlovok a zároveň na práve sa liahnucého "súrodenca". „Ty zlodej malý. Ty si to ukradol odtiaľ, kde si sa vyliahol, však?“ pohliadla na neho. Tiger, akoby jej rozumel, prikývol a samoľúbo mľaskol so slastne prižmúrenými očami. Chtiac-nechtiac, Nayarine kútiky sa zdvihli smerom hore a neveriacky pokrútila hlavou. Týmto si ju tak trochu malý získal. I tak sa ho však hodlala nejako zbaviť. Určite nemohol patriť zrovna jej. Chvíľu rozmýšľalala, čo ďalej. Čo takého asi mala robiť s práve liahnucim sa drakom? Tiger však nad reakciou nerozmýšľal. Opäť začal pomáhať "súrodencovi" na svet a Nay tak na to len mlčky pozerala. Netrúfala si zasiahnuť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Poutník
Admin
avatar

Posts : 214
Join date : 20. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Mar 19, 2015 7:49 pm

Za pomoci svého "bratříčka" se dráče prodralo na svět. Vypadalo... jinak, než normální dráčata. Úplně jinak. Očka upíralo na Nayaru a na Zlodějíčka. Hned na to je přivřelo, jak se mu světlo nezamlouvalo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://dragon-academy.forumczech.com
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Mar 19, 2015 8:38 pm

Takový spěch jako dnes Eddie snad u sebe ani nepamatoval. Osobně dával přednost poklidnějšímu životnímu tempu a tenhle závod kdoví kam ho dost deptal, a to nejen fyzicky. Díky terénním výzkumům měl sice obstojnou kondičku, ale heroin jí poslední dobou moc nedodával a to už vůbec nemluvíme o stavu psychickém. Popravdě začínal mít Eddie docela vztek. Dodnes si žil celkem klidný a pokojný život - ano, celkem je to podstatné slůvko - a dnes si ho už od rána mezi sebou přehazují kdoví jaké nadpřirozené síly, jako by nebyl člověk, ale nějaký plážový míč. Asi to byla kdovíjaká legrace, ale jemu to moc veselé nepřišlo.
O to víc ho zaskočilo, když konečně dorazil do rokle a natrefil na známou osobu. Zůstal stát doslova jako solný sloup.
"Slečno Evansová?" oslovil studentku a už se ani nenamáhal tvářit se kdovíjak vyrovnaně. Tvář mu zalévalo docela bezelstné překvapení. "Můžete mi vysvětlit, co se to..."
Pak spatřil to zpola chlupaté a zpola šupinaté klubíčko u Nayařiných nohou a hned vedle změť tmavě modrých skořápek, které rozhodně neodpovídaly barvě dráčete. Tento nepodstatný fakt nicméně šokovaná Eddieho mysl zcela ignorovala.
"To..., to je..., AU!"
Ostré štípnutí kdesi u kotníku přimělo Eddieho sebou polekaně cuknout v obranném reflexu, což v kamenité rokli nebyl jeden z těch nejlepších nápadů. Učitel dost nešikovně na jeden z kamenů šlápl, noha mu sklouzla a v příštím okamžiku se ocitl zadkem na zemi - a ještě před studentkou, jak si trpce uvědomoval. Ke štípnutí se přidala ještě tupá bolest v kotníku, který vymknutý nejspíš nebyl, ale příjemné pocity taky nevysílal.
Žádný typ bolesti ale nedokázal přehlušit šok při pohledu na stvoření, které leželo stočené do klubíčka u Eddieho nohou a jakoby mimochodem si olizovalo tlapku, jejíž drápky před chvilkou zabořilo do kůže nebohého učitele. Když zvedlo hlavu, olízlo si jazykem špičku čenichu a na okamžik se vpilo do Eddieho vytřeštěných očí sytě žlutým pohledem. Naklonilo hlavičku na stranu, skoro tázavě, načež proneslo: "Kam koukáš?"
Což byla přesně ta pomyslná tečka za tím nejdivnějším dnem v životě Edwarda Sinclaira.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Thu Mar 19, 2015 9:42 pm

Nayara sledovala liahnuce sa dráča, ktorému ten Zlodejíček pomáhal. Stále sa musela pousmievať nad faktom, že ho to dráča vlastne ukradlo. To bude zrejme veľmi zaujímavý drak a nie teda len povahovo. Už vzhľadovo bol veľmi zvláštny, tigrý drak. Videla minule mnohých drakov, ale okrem toho s hrivou tam žiadny podobný ešte nebol. Zaujímavosti drakov však pokračovali, pretože ten malý z vajíčka sa o chvíľu dostal von a ten bol teda riadne zaujímavý. Bol podlhovastý a po chrbáte sa mu tiahli akési zvláštne nitkovité výrastky. Trochu sa to podobalo na tie svetielka, čo to majú pred očami ten jeden druh rýb. Aj tieto mali totiž na konci svetielko. Inak však vyzeral ako tie vyobrazeniny čínskych drakov. Dráčik sa na nich pozrel, no vzápätí oči prižmúril. Zrejme mu svetlo veľmi nesvedčilo. Tiger sa zatiaľ posadil pri jej nohy a žiarivo sa zubil na dráčika, ktorému pomohol na svet.
Žiaľbohu, šialenosti tohoto dňa ešte ani po tomto šoku neskončili...a táto bude rozhodne zlatý klinček, pretože po tomto už ju dnes rozhodne nič nedostane. Trhne sebou, keď za sebou započuje priveľmi známy hlas i to oslovenie. Strnula sa otočí a zmätene a šokovane sa pozrie na príchodzieho. "P-Profesor Sinclair?" vyjachtala naprosto mimo. Toto už bolo moc, ale naozaj moc. Čo ju dneska niekto nafetoval alebo čo? Toto rozhodne nebolo normálne, ani trocha. Momentálne by sa najradšej zobudila kdesi v jej teplej postielke a zistila, že to bol len sen. Lenže toto nie je splnený sen, ako o tom hovoril James, toto je hotová nočná mora. Ich kráľovna, pretože si až bolestne uvedomovala, že i skrz všetko je toto naozaj realita. O to viac to bolo padnuté na hlavu.
Zrejme však nebola jediná mimo, profesor totiž nevypadal o nič lepšie. No nebola by to skutočne ona, kebyže jej neunikne menšie pobavené uchechtnutie, keď sa profesor zvalil na zadok, hoci len omylom. Zlodejíček ju však okamžite pohoršene šťuchol ňufákom do nohy a nesúhlasne zamručal. Nay po ňom hodila jeden škaredý pohľad, ktorý jej však dráčik smelo opätoval. Radšej preto len pretočila očami a pozrela sa na profesora. Ten sa však už venoval tomu druhému dráčaťu, ktoré sa zasa venovalo jemu. A dokonca prehovorilo! To už draci vedia rozprávať od začiatku? Spýtavo sa pozrela na Tigra, ten na ňu však pozrel rovnako zmäteným pohľadom. On nič takého ešte nevedel. Nayara si zhlboka povzdychla a pretrela si čelo. Čo to dnes povedala Jamesovi? Že kebyže sa jej stane niečo podobné, šla by si kopať hrob? Áno, niečo takého. "Nevadilo by vám, ak by som si šla teraz vykopať hrob a rovno sa v ňom nechala zabiť?" otázala sa a jej zmysel pre sarkazmus sa teda fakt prejavil. To však u Tigra prekročila pomyselnú hranicu, pretože ten ju za jej neprimerané správanie kusol svojimi predĺženými tesáčikmi jemne do nohy. Nayara zasyčala a nohu okamžite stiahla. "Ty potvora jedna malá!" sykla na neho. "Tak ty kradneš, ale mňa tu ideš "karhať"," odfrkla a pri poslednom slove nezabudla dodať riadnu dávku irónie. Prebodávala ho naštvaným pohľadom a ten Zlodejíček jej ho opätoval pohoršeným.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Fri Mar 20, 2015 5:40 am

V tichu, které nastalo, zíral Edward na cosi, co vypadalo jako dráče vymyšlené autorem kvalitní sci-fi (nebo takovým, který už nějakou dobu ujíždí na lysohlávkách) a dráče zase docela klidně a snad i trochu posměšně zíralo na Eddieho. Jak si tak ti dva opláceli pohledy, ve kterých by se nadšení těžko hledalo i pod mikroskopem, ozvala se Nyara a vrátila svého učitele zpátky do reality. Tedy..., toho, co vypadalo jako realita, ale bylo to tak děsivě pokroucené, že byl lze jen doufat v brzké probuzení.
A přece zmínka o kopání hrobu přiměla Eddieho k úsměvu, který byl napůl spíš úšklebkem.
"Nevadilo by vám, slečno Evansová, kdybych se k vám přidal? Jistě by se tam našlo jedno místečko i pro mě," odvětil učitel na návrh své studentky a úšklebek jeho tvář neopustil ani ve chvíli, kdy tygří dráče oplatilo své Jezdkyni ty nemístné nápady kousnutím. Velice rychle, s myšlenkou, že jemu hrozí totéž, se Eddie otočil po modrém mutantovi a už už ucukával nohou, načež zjistil, že nejspíš nemá důvod se obávat. Dráčka zaujala lesklá ploška na jednom z kamenů a teď ji bedlivě zkoumal a rýpal do ni drápkem. Tohle zaujetí pro věc mu trvalo přesně jen do okamžiku, než kolem přeletěla včela, po které dráče chňaplo zuby - neúspěšně - a už se za letícím hmyzem hnalo, i když mu to na krátkých nožičkách moc dobře nešlo.
Pomalu, docela pomaloučku si Eddie začal uvědomovat, že ten stařec před jeskyní se přece jen nemýlil; jedno z dráčat si ho skutečně vybralo jako Jezdce. Bohové, on je Jezdec! Ta myšlenka Eddieho kupodivu nezděsila tolik, jak by nejspíš měla, ale to nejspíš přijde až se trochu probere. Teď ho ale daleko víc zajímala jiná myšlenka.
"Netušíte náhodou, kde se tu ta dráčata vzala?" zeptal se Nayary a zvažoval, zda jí říct o Zahrëlisovi a jeskyni nebo ne. Nemusela přece o nich nutně vědět, ne? Tahle dráčata rozhodně nevypadala, že by se vyklubala z některého z vajec v jeskyni, kde ostatně Eddie ještě před chvílí byl. Nutně to vedlo k myšlence, kolik asi dračích vajec se válí někde v okolí Heritage.
"Vylíhla se, co jiného. Z vejce," scvaklo zuby modré dráče, kterému včela nadobro uletěla. Zklamaně se ale tvářilo jen okamžik, protože vzápětí začalo prozkoumávat jakousi škvíru mezi kameny. Eddie střelil pohledem po tygřím dráčkovi. Ten dosud nepromluvil jediné slůvko; a vůbec, bylo normální, že draci mluví už od vylíhnutí? Tenhle prcek měl rozhodně dost proříznutou tlamičku. Což ostatně nebyla jediná zvláštnost. Eddie se zájmem vědce natáhl ruku, aby se dotkl jedné ze světélkujících bublin, které se nad dráčkem vznášely na tenkých nitkách. Vzápětí toho zalitoval.
"Au!" zasykl, dnes už podruhé, a cukl rukou zpátky. "To pálí."
"Tak na mě nemáš sahat," opáčilo dráče a v jeho hlase zazněla jednoznačná škodolibost.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Fri Mar 20, 2015 3:12 pm

Tiež sa jej na tvári usadí úškrn, keď profesor zareaguje na jej poznámku pozitívnejším spôsobom. Keď sa na to teda pozrieme vrámci momentálnej situácie a ich mentálneho rozpoloženia. „Ale iste, pridajte sa. Dvom nám to pôjde určite lepšie, o tom niet pochýb,“ kývla hlavou niekam za seba. Okamžite o krok ustúpila od tej tirogvi sa podobajúcej dračej potvory, aby náhodou nevyfasovala ďalší kúsanec. Tiger na ňu fľochol pohľadom nepokúšaj-ma a pozrel sa smerom k jeho malej sestričke, ktorá zrovna skúmala nejaký veľmi zaujímavý a hlavne lesklý predmet. Pricupital k nej a zaujato si tú vec v kameni prezeral. Páčilo sa mu, ako sa to leskne a trbliece. Skusmo do toho ďubol drápkom, no keď zistil, že vcelku sa to zrejme vziať nedá, presunul pozornosť smerom k roztrúseným črepinám.
Nay zatiaľ pokrčila lecami pri profesorovej otázke. „To netuším. Keď ma to sem dotiahlo, už tu boli. Teda, ako len ten tigrový, ten tmavý bol ešte vo vajci,“ odpovedala a pozrela sa na skaly a hory nad nimi. „Zrejme ale prišiel s tým vajcom odniekaľ zvrchu. Museľ ho sem dokotúľať, pretože pozostatky z jeho vajca tu nie sú. Asi sa vyliahol ešte tam, kde pôvodne boli,“ dodala. Muselo to tak byť, pretože nikde pozostatky z Tigrovho vajca tu nevidela. Ako poznamenala predtým, ukradol ho a došiel s ním až sem, kde sa rozhodol čakať.
Chytila sa za koreň nosa a znova sa jej z hrdla vydral hlasitý a trochu (čítaj riadne) frustrovaný povzdych. Fakt uvažovala nad tým, že si pôjde kopať ten hrob. Toto bolo fakt celé padnuté na hlavu. Napadlo ju, že sa uštipne a možno sa tak zobudí z tejto blíznivej a nanajvýš ujetej nočnej mory, no spomenula si, že Zlodejíček ju už kusol a nič sa nestalo. Navyše, tá bolesť bola viac než len reálna a cítila ju dosť jasne. Bože, čo teraz? zaúpela v duchu. Nie, ona nemohla byť Jazdkyňa! To v žiadnom prípade! Určite ten malý volal nesprávneho človeka. Musí sa ho zbaviť, nejako, hocijako. Ona nemôže a ani nesmie byť Jazdkyňa. To nepriadalo do najmenšieho úvahu. Musí ho dať preč. Lenže ako, kam? „Nepoznáte náhodou niekoho menom Zahrëlis?“ spýtala sa profesora, hoci ho zrejme i tak nebude poznať. Ten by hádam dokázal niečo zmôcť. Prenechá mu to dráča, než si nájde skutočného Jazdca a bude po probléme.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Fri Mar 20, 2015 3:36 pm

Nayara vypadala stejně nenadšená ze své momentální situace jako se cítil i Eddie. Tím spíš, že dráče, které se k němu hlásilo, se hlásilo jen velmi vlažně a rozhodně se nejednalo o žádné roztomilé klubíčko šupin či v tom divnějším případě chlupů, nýbrž o hadovitou potvoru, jejíž každé slovo bylo perlou. I kdyby si Edward Sinclair náááhodou někdy představoval, že by se stal Dračím jezdcem, určitě by si to nepředstavoval takto. Tím si byl jistý.
Žádné valné vysvětlení, odkud se dráčata vzala, od Nayary nevzešlo; alespoň však poukázala, a to celkem smysluplně, na fakt, že pokud její dráče přikutálelo svého modrého sourozence až sem, muselo to být odněkud shora. Eddie se tím směrem zahleděl a slíbil si, že hned zítra musí rokli pořádně prozkoumat - a její okolí právě tak.
Čerti vědí, kolik tu ještě mohlo být schovaných nevylíhlých draků.
"Jistěže jsme přišli shora," oznámilo dráče Nayaře a do hlasu se mu vkradl ždibec pohrdání. "Zdola by to šlo těžko." Zatím se vyjadřovalo v krátkých větách a promluvilo jen místy, ale každé jeho slůvko stálo za to. Eddie si povzdechl, když viděl, jak modrá ještěrka velice rychle ztratila zájem o třpytivý kámen ve chvíli, kdy se přiblížilo druhé dráče; sjela ho přitom jednoznačně nadřazeným pohledem. Nejen, že se na to mrně nedalo sáhnout, aniž si člověk způsobil popáleniny, nejen, že mělo od samého vylíhnutí tlamu plnou řečí, ale ještě se na svět koukal dost pochybným způsobem. To zavánělo průšvihem.
Když Nayara sama promluvila o Zahrëlisovi, Eddiemu se poněkud ulevilo; byl rád, že o něm ví a že se k němu budou moct vydat bez delších odkladů.
"Náhodou jsem měl tu čest ho poznat právě dnes. Pokud mohu něco navrhnout, slečno Evansová, pak snad, že právě on by nám mohl poradit a pomoct v této..., řekněme, značně svízelné situaci. Navrhuji tedy vydat se k němu, co myslíte?"
Pokud Nayara souhlasila, zvedl se Eddie ze země s úmyslem vydat se zpátky do jeskyně v lese. Pokud ale čekal, že modré dráče bude cupitat za ním, šeredně se pletl.
"Nes mě," požádal ho dráček tónem, který nepřipouštěl nesouhlas, a když se k němu Edward sklonil, vyšplhal mu po ruce až na rameno. Uvelebil se za krkem jako temně modrá šála a očividně se velmi těšil z nervozity, kterou způsoboval svému Jezdci. Mít ty žahavé koule takhle blízko hlavy..., to rozhodně nebylo nic příjemného.
A takto se vydali na cestu.

>>> Jeskyně
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Roklina    Fri Mar 20, 2015 4:07 pm

Pobavene a s rovnakým pohŕdaním sa Nay pozrela na to malé, hadie čudo. „Škoda len, že existuje aj vľavo, vpravo, že?“ odvetila mu tónom prekypujúcim sarkazmom. Hold, do konca dneška ju už ani neopustí. Síce, on ju nikdy neopúšťa, ale dnes ním jednoducho bude len prekypovať. Je to proste jej spôsobom, ako zvládať frustrujúce situácie...Táto bola navyše aj bláznivá, ujetá, nočná mora v jednom. Asi práve preto sa Tiger rozhodol pre dnes ten jej sarkazmus a ironickosť prehliadať, ale rozhodne na to inak bude dávať bacha. A že bacha ako bacha.
Zlodejíček si nejakého pohŕdavého pohľadu od modrého dráčaťa ani v nejmnšom nevšímal. Alebo ju skôr vôbec nezaujímal. Ten mal oči len pre ten lesknúci sa kameň a následne o črepiny z vajca, ktoré sa taktiež stále veľmi pekne leskli. Navyše, teraz za už dali omnoho lepšie odniesť, než keď boli vcelku. Nay zhodnotila, že to tiež bude rozhodne zaujímavé dráča. Jeho povaha bude zrejme nie zrovna ľahko popísateľná. Aspoň zatiaľ sa tak javí, uvidí sa časom. Ona to teda ale rozhodne nebude sledovať neustále, to teda nie. Rozhodne trvá na tom, že ho dá preč, že to bol celé len omyl. Jeden veľký omyl.
„S tým nemôžem inak, než len súhlasiť,“ prikývla a podišla k Tigrovi. Ten na ňu pohliadol modrými očami a keď k nemu natiahla ruku, zobral jednu črepiny z vajca do papuľky a vyšplhal jej cez ruku až na pleco. Tam sa usadil a chvostík jej obtočil okolo krku, pričom mierne poroztiahol krídla. Nech sa mu lešpie udržuje rovnováha. Nayara sa teda postavila a dlaň mu nastrčila pod pauľku, pričom pokývala prstami v geste, nch mu dá tú črepinu. Dráčik nespokojne a nesúhlasne zafunel, no pustil ju a tá dopadla Nay do nastavenej dlane. Okamžite ju zovrela, aby si to ten malý Zlodejíček ešte neorzmyslel a schovala ju do nohavíc. Potom sa vydala smerom za profesorom.

>>> Jaskyňa
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Roklina    

Návrat nahoru Goto down
 
Roklina
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Dragon Academy :: Hra :: Hory-
Přejdi na: