PříjemCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Mýtina

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next
AutorZpráva
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Nov 26, 2014 7:10 pm

Lvíček se šťastně zazubil když se Perličce nedařilo chytit jeho ocásek tlapkou, ale nakonec zpomalil, aby si mohla taky užít trochu zábavy. Vždyť od toho ty hry byli, že. Chlupek oplatil líznutí čumáku a vesele drcl hlavičkou do její. Málo, samozřejmě. Jenže tohle ho začínalo přestávat bavit, a takové pocity nudy poslal i Teddymu. Chvíli na to už seděl vedle Perly. Nechceš si zahrát na něco jiného? Jako by říkali jeho oči. Chvíli jen tak seděl a hleděl jí do očí než jí strčil čumákem do boku a následně se rozutekl pryč ke stromům. Chyť si mě," jako by opět říkali jeho oči těsně předtím než zmizel za jedním stromem. Chtěl, aby šla Perla za ním.
Teddyho zasáhli pocity Chlupa, tedy přesněji jeho znuděné pocity což se na chudákovi Jezdci podepsalo. "Jo," zahuhlá otráveně a protočí očima v sloup. Podle jeho výrazu ho to v tuhle chvíli už nebavilo. Jenže jeho pohled se po chvilce opět změnil, i jeho držení těla protože se o něco více narovnal a na tváři se mu opět usídlil pobavený výraz. "No, snad máš pravdu," pronese tiše a vlastně si ani nevšimne, že Lvíček odběhne do lesa. Jenže už bylo tak trochu pozdě a Theo se ocitl bez pout. Promne si ruce, které ho už začínali bolet a klíče s pouty hodí na zem. To může najít i později, ne?
Dále se tím nezaobírá, místo toho se nahne k Ambrosine a líbne jí nejprve na rty a následně i na krk než se zas odtáhne. Protože chvíli na to sjela Ambra rukou níže, ovšem zastavila se přesně u lemu trenek. Teddy zaskučel. Ne protože by mu to vadilo, ale protože chtěl víc. I když je otázkou zda to jsou jeho vlastní pocity nebo pocity od Chlupa, který si chtěl hrát. Hodně hrát. A tyto pocity stále přenášel na svého Jezdce. Opět se k Ambře nahne blíže, tentokrát však může hýbat i rukama takže než si jí k sobě přitáhne, rozepne jí jednoduše koženou bundu, kterou jí stáhne stejně jako ona jemu předtím bundu a mikinu. On je tady teď jen v triku a trenkách, kalhoty se stále nachází někde u kolen. A Ambrosine? Stojí tady v legínách a tílku. Déšť neustupoval, právě naopak možná i více houstl, ale Theodorovi to rozhodně nevadilo. Přitiskne Amru k sobě co nejvíce, jednou rukou jí sjede na zadek, který jí zmáčkne jako to ona udělala předtím, akorát s tím rozdílem, že o něco více. Druhá ruka putuje zepředu, tedy nejprve jí hladil na břichu(možná to mohlo přijít Ambře jako lochtání) a chvíli na to už rukou tiskl jedno její ňadro. Ale jen chvíli, než ruku z pod tílka vyndal a vjel jí rukou do vlasů.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Nov 26, 2014 7:33 pm

Nakonec se Perle přeci jen podařilo Lvíčkův ocásek chytit. Chvilku ho žmoulala v tlapičce, ale poté ho propustila ze svého držení. Zdálo se však, že ho to jaksi přestávalo bavit. Což Nëf najisto poznala. Ačkoliv byla pravda, že ji taky. Proto vyskočila na nohy a v očekávání se zahleděla na Chlupa, co to vymýšlí. A pochopila. Připravila se a rozutíkala se přímo za ním. Docela rychle, aby ho dohonila, ale zase ne tak rychle, aby se hned vyčerpala. Prostě tak akorát. Ale přeci jen byl Chlup mladší a ona nechtěla hned vyhrát. Spíš si chtěla pohrát. Oběhla strom a zkušebně po Lvíčkovi skočila. Ale včas to otočila a proběhla kolem něj. Ocáskem jen přejela přes jeho krk a hřívu. Poté se na něho zazubila a rozutíkala se pro změnu ona jako první.
On se snad nudil. To nebylo možné... To jeho protočení očí donutilo i Ambru, aby se zatvářila otráveně. Vůbec se jí nezamlouvalo, že by to hned takhle odbyl. Naštěstí ale ne a zase to vypadalo zajímavě a slibně. Ani ona si nevšimla, že jejich dráčci odběhli kamsi do lesa. Nevadilo jí to. Cítila skrz hravé pocity Perly, že je v pořádku, a víc se o ni nezajímala. Teď věnovala veškerou svou pozornost jen a jen Teddymu. Nad jeho zaskučením se triumfálně ušklíbla. Ač předtím vypadal jako netykavka, teď se změnil. Předpokládala, že za to mohou právě ty hravé pocity. Vsadila by se, že ho zasahují stejně silně jako ji, ne-li ještě víc. Pouta mu odemkla a nechala v jeho moci. On je nechal spadnout. Nebránila mu v tom a raději se soustředila na oplácení polibků. Špičkami prstů zajela lehce pod lem trenek, ale ne níž. Chtěla ho prostě mučit. Neřekla by do něho, že je tohohle schopen, ale jeho doteky se jí moc líbily. Zvlášť jeho ruka na prsu a tisknutí zadečku. Trochu na něho zatlačila, aby couvl k jednomu ze stromů. Načež mu stáhla trenky a sobě legíny. Přejela po jeho rozkroku a otřela se o něho. Rukou mu zajela do vlasů a pročísla je. Přičemž okupovala jeho rty a zkušeně a hladově ho líbala.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Nov 26, 2014 8:06 pm

Lvíček byl v tuhle chvíli velice šťastný a v běhu se cítil i.. Volný. Asi na něho působilo jeho "lví" já. Když s Perla připraví ke skoku, chvíli si myslí, že vážně skočí. Ale místo toho kolem něho proběhne a ocasem se ho dotkne krku a hřívy. Ze srandy po jejím ocase chňapne, ale nechce ho chytit. Udělá to prostě jen tak. A jakmile se Perla rozutíká, rozuteče se za ní. Chvíli běží přímo za ní, ale nakonec se jí rozhodně oběhnout, takže jednu chvíli je za ní a druhou už je přední. Drcne do její hlavy čumákem a následně se rozuteče přesně na druhou stranu.
Pro Teddyho to bylo mučení, protože si to prostě přiznejme. Tohle nedělal každý den. A vlastně by to nikdy nedělal ani tady a hlavně ne s dívkou, kterou sotva zná. Jenže Chlupovi pocity prostě nešli ignorovat, když je do něho pral takovou silou. Prostě nešlo odolat tomu co tady prováděli. Nešlo. I kdyby chtěl. A možná, že ani nechtěl. I když v tuhle chvílích pro něho bylo hrozně těžké odhadnout, co z toho byli jeho pocity. Na popostrčení se nenechal pobízet, popošel k jednomu ze stromů, o který se opřel zády a přitáhl si k sobě Ambrosine blíže. Vtiskl jí dychtivý polibek a naopak od ní mu chyběla ona dostatečná zkušenost, i když nějakou přeci jen měl. I ona byla bez kalhot, rukou jí v jednom okamžiku vjede do rozkroku a zmáčkne její citlivý bot, aby o chvíli později zas ruku vytáhl a místo toho jí oběma rukama zmáčkl zadeček. Ona to nechtěla usnadnit jemu a on se k tomu rozhodně taky neměl.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Nov 26, 2014 9:40 pm

I kdyby se snažil sebevíc, její ocásek byl příliš rychlý na to, aby ho mohl chytit. Při běhu se ohlížela za Lvíčkem, a proto nebyla ani tak rychlá jako jindy. A on ji najednou oběhl a běžel na druhou stranu. Zašklebila se a zabrzdila. To však mělo své následky, jelikož neběžela zrovna pomalu. Mokré listí jí podjelo a ona se sklouzla. A spadla přímo čumákem na zem. Celou ji polepilo listí, hlína a bláto. Takže spíš jen listí a bláto. A ještě k tomu se jí podařilo narazit rovnou do stromu. Zůstala tam ležel jako hromádka špináveho zmuchlaného prádla.
Tiše zaskučela, ale rozjařená nálada jí nedovolila si o sebe dělat starosti a naříkat.
Ambře ani trochu nevadilo, že Teddy není tolik zkušený. Přišlo jí to docela roztomilé. A alespoň ho zaučí. Nebo tedy částečně zaučí. Teddík nabere víc zkušeností a bude to. Zachvěla se, když zmáčkl její citlivý bod. Naskočila jí příjemná husí kůže. Už byla celá mokrá kvůli dešti a Teddy taky. To je ale očividně vůbec neodrazovalo. Otočila se ním a zbavila se i kalhotek, které byly posledním kusem oblečení, který jim bránil ve spojení jejich intimních partií. Zvedla nohu a jakoby jí Teddyho objala, načež přidala i druhou. Rukama se ho držela kolem krku a zády se opírala o strom. Cítila kůru, jak se jí zarývá do zad, ale to ji jistým způsobem vzrušovalo. Vášnivě Teddíka líbala a nechala ho do sebe vniknout. Tiše zasténala a znovu mu projela prsty vlasy na zátylku. A tam také nechala jednu z rukou. Tou druhou mu jezdila po zádech.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Thu Nov 27, 2014 8:15 pm

Lvíček ze sebe dostal něco co znělo jako smích, když se Perlička rozmázla na zemi a narazila do stromu. A ještě polepená blátem a listím! Ale po chvíli k ní přešel, strčil do ní lítostivě čumákem a hned na to si lehl vedle ní, tisknouc se k ní. Co pak? Jako by se jí ptal, ale náladu na hraní už tolik neměl. Spíše měl hlad. A začínal být unavený. Hodně unavený. Před chvílí se vylíhl a teď tady dováděl, potřeboval spát! Jenže z pocitů svého Jezdce vycítil, že asi nechce být moc rušen.
A to vážně nechtěl. Protože.. Co kdyby sem někdo přišel a.. Viděl je? Teddík by asi tekl odsud hodně, hodně daleko. Vážně. Jenže na to se moc nedalo myslet, když vás líbá někdo jako Ambra, že. Jakmile se ocitla jedna její noha kolem jeho pasu, otočil se a opřel jí o strom. Přeci jen, bylo to lepší než když on byl opřený zády o strom.. A taky praktičtější. Jednou rukou se zapře o kůru nad její hlavou, tou druhou nejdříve spočine na jejím břiše a následně na jednou ňadru, které přitom zmáčkne. Dravě jí políbí těsně předtím než do ní vnikne. Zasténá, i když o trochu více na hlas než ona sama, užívá si to a je to na něm poznat. I když jak se asi bude tvářit potom všem.. Až z něho úplně vyprchají pocity Chlupa bylo ve hvězdách. Pršelo, ještě silněji než před chvílí a v tuhle chvíli déšť smáčel hlavně Teddyho, protože se skláněl nad Ambrosine skoro jako deštník. Přirazí o něco silněji než před chvílí a vtiskne Ambře další polibek.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Fri Nov 28, 2014 7:49 pm

Perla se na Lvíčka uraženě podívala. Proč se jí smál? Co na tom bylo k smíchu? Už ho málem od sebe odehnala podrážděnými pocity a nepříjemným pohledem a navždy ve svém pomyslném žebříčku zatratila a poslala až na to nejposlednější místo. Naštěstí však přestal a spíš s ní soucítil. Věnovala mu odtažitý pohled, načež ho ale zase vzala na milost. Přitiskla se k němu a omotala mu ocásek kolem přední packy. Chápavě se na něho zadívala. Ne že by ona byla nějak zvlášť unavená, byla přeci jen starší. Zvedla se a naznačila Chlupovi, aby tam zůstal. Šla ulovit nějaké zvíře. A taky že za chvíli byla zpět a v zubech nesla králíka. Mrtvého. Položila ho před Lvíčka a posadila se. Ocásek způsobně omotala kolem svého těla a v očekávání se zadívala na Chloupka.
Spoiler:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Fri Nov 28, 2014 9:42 pm

Lvíček se Perličce smál hlavně z toho důvodu, že mu to srandovní přišlo. Když mu, ale došlo, že to asi musel bolet, prostě se natlačil k ní a přehodil přes ní svůj ocásek jakoby v ochranném gestu. Po chvíli však Perla vstala a odběhla někam pryč. On zůstal na místě, protože mu to tak Perlička naznačila a on se rozhodl jí poslechnout. Překvapilo ho když přinesla divnou věc se srstí, ale poměrně dobře to vonělo. Dráček chvíli hleděl na Perličku jestli to myslí vážně, ale měl hlad a ono to vonělo, a tak se do toho zakousl. Mlsně se olízl a utrhl další kus masa. Poté popostrčil čumáčkem maso i k Perličce.
Spoiler:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Nov 29, 2014 9:57 pm

Spokojeně sledovala Lvíčka, jak se zakousl do masa a jak začal žrát. Věnovala mu hladový úsměv a také se do králíka zakousla. Nechtěla moc, většina byla pro Chlupa, ona dostane ještě doma od Ambry, až tedy konečně s Teddíkem skončí. Raději ani nezkoumala její pocity, protože to, co od ní přicházelo, nutilo Perlu rudnout. Olízla se od krve a drápkem vystrčila chloupek, který jí uvízl mezi zuby. Pysky i zuby měla od krve, ale to byla momentálně její poslední starost.
Spoiler:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Nov 29, 2014 10:21 pm

Lvíček spokojeně sledoval Perličku. Mlsně se olízl a poté si opět pro sebe uzurpoval kus masa. On měl od krve i svou hřívu, což ale moc vidět nebylo spíše cítit.. I když deštěm se ona vůně smývala. Chlup některé pocity, kterého zahrnuli nechápal, a proto se raději opět zakousl do masa. Uznale se přitom na Perlu zazubil čímž odhalil své ostré zoubky pokryté krví, stejně jako jeho čumák a pysky. Pomalu přešel k Perličce a následně jí něžně olízl její tlamu, aby jí tak zbavil krve.
Spoiler:
 
Aniž by cokoliv řekl začne se oblékat a poté svůj pohled stočí k lesu kde se nachází jeho drak. K Ambrosine svůj pohled nestočí. V tuhle chvíli z jeho tváře nejde vyčíst nic.. Chvíli na to ho přepadnou pocity unavenosti a on zívne, jako by se tady nudil. Chvíli na to z křoví vyjde Chlup, stále trochu od krve. "Půjdeme domů?" Zeptá se ho ovšem bez úsměvu, bez ničeho.. Jako by v tuhle chvíli prostě nemohl dávat své city najevo. Možná protože si právě uvědomil co to udělal.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sarah
Duchovník
avatar

Posts : 54
Join date : 25. 10. 14
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 30, 2014 5:37 pm

<<<Z domu
Keď si odložila knihy, rozhodla sa niekam zájsť, predsa len bola presvedčená o tom, že doma by bola nuda. Navyše nik doma nebol, všetci niekam odišli a ona by tam ostala sama. Tak vyrazila za mesto, hľadať nový svet, ktorý by jej bol vyhovoval.
Pokúšala sa nohy naťahovať čo najviac, aby mesto opustila čím skôr. Strávila tam pomerne dosť času za celý život a viac ju to nebavilo. Pravda bola, že chcela by slobodná. Chcela si užívať, spoznávať prírodu.
Až ju nohy priviedli na mýtinu, nádherné mýtinu. Usadila sa na mýtinu, len slabo si uvedomovala, že je ďaleko od mesta. To totiž chcela. Kdeže tam stráviť viac času! Tu bolo nádherne, tu bolo miesto, ktoré by jej malo poskytnúť útočisko. Ale to samozrejme ešte nepoznala mnoho miest a to tu žila už dlhé roky.


Naposledy upravil Sarah dne Sun Nov 30, 2014 6:51 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://santiago.slovakforum.net
Poutník
Admin
avatar

Posts : 214
Join date : 20. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 30, 2014 6:16 pm

//Oni už tam nejsou, tohle se odehrává ještě minulý herní den Wink
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://dragon-academy.forumczech.com
Sarah
Duchovník
avatar

Posts : 54
Join date : 25. 10. 14
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 30, 2014 6:49 pm

//Aha, nevšimla som si, pardon Smile
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://santiago.slovakforum.net
Theresa

avatar

Posts : 11
Join date : 25. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Feb 21, 2015 10:44 am

<< Jeskyně Theresy

Neušlo mu, že se vylíhlo i třetí vejce, které zplodil s Inndëan. Ale neodvážil se letět do jeskyně. Obával se, že by ho tam Zahrëlis asi neuvítal zrovna dobře po tom, co Theresa provedla. Ale to už nemohl Nysdrai ovlivnit. Co se stalo, stalo se. Vejce bylo u jeho jezdkyně a duch se z jeskyně nemohl vydat tak daleko. Naštěstí. Stejně bylo trochu podivné, jak zvládal ještě ovládat magii. Celé to bylo divné a Nysovi se to nelíbilo. Šlo mu jen o své potomky, nechtěl, aby se jim něco stalo. Ocelku už dlouho neviděl a Perlu také ne. A byl tak zvědavý na svého dalšího. Bude to taky dračice? A jaký asi bude? Bude se podobat svým sestrám? Tyhle a další otázky se mu honily hlavou, jak urputně přemýšlel. Tak rád by je našel. Jenže nemohl. Nebyl vítaný ani ve městě ani v jeskyni. Povzdechl si a z nosu mu omylem vyplul obláček kouře, přičemž v tlamě pocítil známé teplo. Hned to zarazil. Nebylo to zodpovědné za takového suchého počasí a navíc v lese. Ležel na zemi, hlavu podepřenou tlapami a očima bloudil po mýtině. Kde byla Theresa, ho v tu chvíli moc nezajímalo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sarah
Duchovník
avatar

Posts : 54
Join date : 25. 10. 14
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Feb 21, 2015 10:57 am

<<<Jaskyňa
Po niekoľkých krokoch pustila dráča na zem, keďže v náručí sa mu nepáčilo, potreboval sa kúsok prejsť. V náručí sa teda začal vzpierať a Sarah ho ochotne pustila na zem. Nebolo to tak dlho, čo jej kráčal po boku a udával smer, keď sa znova chcel dostať do náruče. Prekrútila očami, ale vyhovela mu. Snáď podrastie čím skôr, aby ho Sarah už nemusela nosiť na rukách.
Takto kráčali niekoľko metrov, potom sa Sarah zarazila, keď videla omnoho väčšieho draka. Toto miesto jej prišlo známe, určite tu už bola. Áno, mýtina.
Ale pohľad upierala na draka, kým sa jej Tyrkysový nevymotal z náruče. Na svojich sa už so zdvihnutým chvostíkom a iskrami v očiach vydal k svojmu otcovi. Sarah šla za ním, aby ako hovoril duch, sa nezatúlal.
Dráčik bezohľadu na to, či sa to drakovi páči sa usalašil vedľa neho, otočil chvost okolo seba a otrel sa drakovi o bok. Jazdkyňa postávala opodiaľ, trela si rukou tú druhú a neiste si hrýzla do pery. Bola nervózna. Bude chvíľu trvať, kým si na drakov zvykne. Navyše, tento bol obrovský a iste skrýval v papuli veľké množstvo ostrých tesákov. A tie pazúry!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://santiago.slovakforum.net
Theresa

avatar

Posts : 11
Join date : 25. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Feb 21, 2015 12:27 pm

Hned spatřil tu dívku i toho malého v její náruči. Musel se pousmát nad tím, jak se jí vymanil a přiběhl k němu. Zvedl hlavu a podíval se na něho. Vždyť to je jeho maličký! Takže to přeci jen není samička, ale krásný malý sameček. Vycenil na něho zuby v širokém úsměvu a poslal mu uklidňující a radostné pocity. "Podívejme! Inn by měla radost, jaká krásná mláďata jsou jejími potomky," prohlásil. Měl takovou radost, že se setkává se svým synkem.
Vzhlédl k jeho jezdkyni a i jí věnoval podobný úsměv. "Takže ty jsi ta šťastná. Gratuluji," pronesl a ocasem poškádlil Tyrkysového. "Starej se o něho dobře. Mimochodem jmenuji se Nysdrai a jsem otec tvého dráčka," představil se, kdyby to náhodou ještě dívce nedošlo. Nechtěl, aby si myslela, že jí ho chce třeba odloudit nebo něco takového. Spíš byl opravdu rád, že se vylíhlo další vejce. Jenže o tom věděla i Theresa. A ta si pospíšila z města, kde se byla podívat a zjistit novinky, a teď stála mezi stromy tak, aby ji nebylo vidět.
Měl bys jim to říct. Přiveď je k nám, ke své rodině.
Proč? Mají právo se svobodně rozhodnout!
Pak to udělám já a ty víš, že ne zrovna ohleduplně.
Na to jí Nys vyslal podrážděné pocity, ale zároveň také rezignaci.
"Poslouchejte, musíte se rozhodnout. Buď zůstanete u Zahrëlise, jak vám jistě on sám už navrhoval, anebo se přidáte k nám. Moje jezdkyně Theresa shromažďuje jezdce, abychom vytvořili pevné a organizované společenství jezdců, vymýtili naše odpůrce a geneticky vylepšili draky. Zbavili se Zahrëlise a jeho stoupenců, získali vejce pro sebe a pomstili se Němcům, kteří vyvraždili draky a jezdce před necelými sto lety," vysvětloval těm dvěma. Podle něj to bylo ještě moc brzy. Nebyli dostatečně připravení, neměli dostatek informací... Ale to Taraneh také ne a přesto se přidala. Částečně doufal, že se jeho potomek přidá k němu, ale na druhou stranu ho chtěl od těchto věcí ochránit.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sarah
Duchovník
avatar

Posts : 54
Join date : 25. 10. 14
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Mon Feb 23, 2015 4:30 pm

Dohrávka
Krajina sa ponárala do tmy a Sarah vedela, že by mala zmiznúť. Pošúchala si ruku a pozrela na dráča vedľa toho veľkého draka. Vôbec nechápala dráčikov zámer. A ísť bližšie k drakovi a Tyrkysového jednoducho vziať, to nebol najlepší nápad.
Na gratuláciu a malý koment k potomkovi sa len slabo usmiala. Trochu smutne, pretože dostala na krk dráča. A ani nevedela, ako sa o neho bude starať.
„Budem a dúfam, že vás nesklamem,“ vlastne nevedela, či má drakovi vykať, alebo tykať...„Ja sa volám Sarah,“ odvetila po chvílo mlčania, ktorú si dovolila, kým malý Tyrkysový mával chvostom ako psík a sem-tam švihol svojho otca, keď nedával pozor.
Keď sa ale debata zmenila o 180°, Sarah najprv mlčala, potom sa zhlboka nadýchla. Túto možnosť jej duch nepovedal. Vzdychla si a vzhliadla k drakovi.
„Ospusťte mi, ale nemôžem, ostávam v jaskyni, kde sa vyliahol,“ ospravedlňujúco sa usmiala, nabrala odvahu a usmiala sa na dráčika. Ten sa neochotne zodvihol a šiel za ňou. „Musíme ísť, snáď sa ešte niekdy stretneme,“ povedala, vzala mierne unaveného dráčika na ruky a pobrala sa do jaskyne. Snáď sa k tam nájde aj niečo na jedenie.
>>>Jaskyňa
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://santiago.slovakforum.net
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Tue Feb 24, 2015 8:27 pm

Co to kruci děláš?
Edward Sinclair otevřel oči a zamžoural na svět jako mládě, které poprvé spatří sluneční paprsky; mátožně a skoro otupěle. Stalo se..., co vlastně? Zasnil se, no ovšem. Docela prosté denní snění. Na okamžik zavřel oči, jen na malou vteřinku, bylo to stěží víc než delší mrknutí, ale jeho mysl se za ten okamžik stačila zatoulat kamsi daleko. Nic víc než maličké zasnění, které neodbytně stočilo jeho myšlenky k jedinému cíli - jako šipka přesně hozená do černého středu terče.
Blbost.
Mladý muž odvrátil pohled od slunečních paprsků prosvítajících mezi větvemi a pohlédl na bílé prostěradlo rozprostřené v trávě. Zanedbatelné zbytky prchajícího hmyzu a poslední drobný pavouček právě se přehupující přes okraj bílé látky napověděly, že to zasnění trvalo déle než jen krátkou vteřinku. Žádné neodvratné škody napáchané nebyly, nasmýkat si sítí další várku hmyzu bude otázka chvilky, ale přesto to bylo nepříjemné zdržení.
Kdy se mu naposledy stalo, že zažil takovýhle výpadek? Nepamatoval si. Dost možná nikdy.
"Co se to s tebou děje, Eddie," zamumlal si mladík pro sebe, zatímco sbíral ze země síť a vlastní osobu.
Kloužu. To se děje.
"Nebo si tu prostě jen v klidu provádím úplně běžný výzkum," odvětil Edward sám sobě v tomhle zvláštním rozhovoru s..., kým vlastně? Svým svědomím? Vnitřním hlasem dosud tichého podvědomí? No, když bylo zticha doteď, může v tom klidně pokračovat.
Všechno je pod kontrolou, tak je to. Žádný strach, žádné obavy, nic takového není nutné.
Přesto si opětovné zabrání do práce vyžádalo víc než obvyklou dávku vůle. Když se Edward opětovně pustil do smýkání hmyzu pro svůj katalogizační výzkum a doufal přitom, že najde nějakou opravdovou senzaci, nějakou bombu, záhy zjistil, že mu malá část myšlenek utíká pryč, kamsi do dálky.
Šipka do středu terče.
Ach, bohové...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Tue Feb 24, 2015 8:51 pm

Vypadl jsem z domova, protože v tomhle vedru, i když už ne tak strašném jak včera, prostě doma zůstávat nechci. Beru si jen krátké bílé triko a světle modré kraťasy. Třeba to bude maskovat ten pot hmmm?
No to je jedno...

Vyrazil jsem rovnou za nosem, mířil jsem do parku, spoléhal jsem na ten stín. Ale nechtěl jsem zůstávat na jednom místě, tedy jsem se procházel a když jsem narazil na mýtinu, na chvíli jsem se zastavil a jen z dálky pozoroval muže, co klečí na zemi a vypadá, jako když něco usilovně hledá.
Jej, to bych nechtěl, uchechtnu se. Vím, že je to neslušné a skoro nikoho tady neznám, tudíž se rozejdu kupředu směrem za tím mužem.
"Hledáte tam dole něco?" usměji se. "Je celkem vedro, aby jste nedostal úpal."
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Tue Feb 24, 2015 9:06 pm

Další várka hmyzu byla nasbíraná co nevidět; Eddie ji vyklopil na rozprostřené prostěradlo a smýkací síť položil vedle sebe do trávy. Právě takto, na kolenou a nahrbeného nad broučky, pavoučky a dalšími mnohonohými potvůrkami ho zastihl onen mladý a zvídavý hlas. Ve svém rozpoložení Edward naprosto nepočítal s přítomností další cizí bytosti a málem nadskočil, jak se toho nečekaného oslovení lekl.
Otočil se, jen aby pohlédl do tváře mladíkovi, kterého ještě nikdy neviděl. Nebo ano a jen si nezapamatoval tvář? Na tom nezáleželo. Podstatné bylo, že pro tu chvíli měl Edward hlavu dokonale čistou a myšlenky křišťálově jasné a soustředěné. Žádné zamyšlení, žádné vteřinové zasnění, ale perfektní pozornost upíraná na tu nečekanou přítomnost druhé lidské bytosti.
"Obávám se, že moje hledání není nic zajímavějšího, než entomologie v praxi," usmál se Eddie. Zároveň se v duchu obrnil; mnoho lidí tuhle podivnou zálibu, kterou on si vyvolil za povolání, nechápalo. Ba právě naopak, dívali se na něj jako na podivína, protože kdo normální by se chtěl zajímat o ty hnusné hemživé potvory?
Nejhorší pak byly chvíle, kdy Eddieho někdo potkal přímo při výzkumu. O to byly pohledy cizích lidí podezřívavější.
"O úpal se nebojím, na takové zlotřilosti si dávám dobrý pozor." Jistě, a co ta krysa, co ti sedí za krkem a hryže do páteře? "Překvapuje mě ale, že tady někoho potkávám; pokud jsem dobře pochopil, tohle místo není lidmi právě navštěvované." Z Eddieho úsměvu nebylo lze vyčíst nic jiného než zdvořilý zájem - rozhodně ani stopa po nějakém nepřátelství.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Tue Feb 24, 2015 9:17 pm

S rukama založenýma na hrudi jsem sledoval, jak tam klečí na zemi. Vážně to vypadalo, že něco hledá. Nebo alespoň na první pohled. Ale když jsem se zadíval lépe, všiml jsem si jakéhosi náčiní vedle něj. Vypadalo to jako síťka, ale tomuto já nerozumím. Kdybych si mě tipnout, hádal bych, že sbírá hmyz.
Pravdou je, že tyhle potvůrky jsem nikdy nemusel. Nevadili my a třeba takového pavouka na záchodě místo abych rozmáčkl, jsem vždy odnesl na verandu a pustil ho do trávy.
Takové ty velké pavouky, no to je jiná. Ty jsem nikdy nemusel a sáhnout na ně jen fakt, když by to bylo nutné. Navíc se v nich nevyznám, takže pokud by mne kousl nějaký jedovatý exemplář, byl bych pěkně v řiti.

Ten muž mi moje domnění v podstatě i potvrdil. Nebyl jsem si jistý, co že to entomologie přesně je, ale odhaduji, že to bude něco s těmi broučky.
"Koníček?" zeptám se ještě a usměji se.
Poznámka o úpalu se celkem rychle ztratila v dáli, a však to je dobře. Úpal je svinstvo.
Pak přišlo ještě na téma, co že to já tady dělám.
"Já se tak procházel po parku a pak jsem to vzal směrem sem. Je strašné vedro a k jezeru se mi nechtělo," trhnu rameny. "Navíc krátká procházka je zdravá."
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Feb 25, 2015 5:26 pm

"Koníček? To taky. Především ale povolání, měl jsem štěstí," usmál se Edward. Nebylo těžké v očích příchozího mladíka spatřit přesně ten výraz, který dostávali všichni lidé, co se právě dozvěděli o jeho poněkud atypické zálibě. Na druhou stranu se nekonaly žádné otevřené projevy averze, žádné výkřiky, jak jsou ty bestie odporné a otázky typu, jaký člověk u všech bohů může zasvětit život takovému svinstvu. Za to byl Edward vděčný.
Ostatně, na tomhle světě jsou daleko větší svinstva, že, Eddie?
Na okamžik se Edwardova mysl znovu stočila k tomu černému středu terče, k zamčené zásuvce psacího stolu, která neskrývala žádná hezká tajemství. Černovlasý mladík se ošil a na okamžik uhnul pohledem stranou, gesto nervozity tak nenápadné, že by si ho většina lidí ani nepovšimla. A ta menšina by získala pochybnosti v okamžiku, kdy se Edwardovi na tváři znovu objevil úsměv, jako by ten stín přes jeho obličej nikdy nepřelétl.
"Jistě, na krátké procházce není nic zdraví ohrožujícího - ba právě naopak. Jsem si jistý, že taková procházka je nepochybně daleko přínosnější než klečení v trávě a zírání na tyhle okouzlující potvůrky. A ještě k tomu s lupou, aby to očím náhodou nebylo líto."
Edwardův popis entomologie v praxi nebyl nijak lichotivý a pravdou zůstávalo, že občas na tom nebylo pranic příjemného. Ale jiskřičky v očích prozrazovaly, že ať už si naoko stěžuje sebevíc, své povolání a svou největší zálibu miluje nade vše.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Feb 25, 2015 6:08 pm

"Hádám, že asi ano. Moc lidí se většinou nezabírá tím, co by je bavilo a chtěli by dělat," uchechtnu se. Já měl celkem kliku. Ne, že bych chtěl být hasičem už od mala, spíš takovým astronautem. Ale i když se někdy dokáži rozčílit nad platem, dělám to rád. Vím, že dělám něco užitečného a pomáhám lidem, většinou. Často i koťatům na stromě že? Tady budu sundávat dráčata.
Každopádně, to jsem se zase trochu nechal unést. Ale to krátké zaváhání a pak zase následný úsměv my neuteče.
Nejsem psycholog a tak to řešit vážně nehodlám. Navíc ho neznám... Což mi připomíná...
"Pořád je lepší být venku na vzduchu a pozorovat brouky, než sedět někde doma nebo zavřený v kanclu," usměji se a dojdu až k němu. Nabídnu mu pravačku.
"Já jsem James. V celku nedávno jsem se přistěhoval, takže si snažím nadělat nějaké známosti," milí úsměv.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Thu Feb 26, 2015 6:32 am

Když mladík přistoupil blíž s napřaženou pravicí a představil se, došlo Edwardovi, že se tohle náhodné setkání nejspíš trochu protáhne. Ne že by mu to vadilo, ovšem; od přírody sice nebyl dvakrát společenský, což bylo do jisté míry dáno i jeho zvláštní zálibou, a rozhodně mu nedělaly dobře velké davy, ale když už došlo na podobná setkání, dokázal být milý a přátelský - a svým způsobem si kontakt s druhými cizími bytostmi vlastně i užít.
Nakonec, člověk je tvor společenský a proti přírodě je velice těžké bojovat.
"Edward, moc mě těší," potřásl černovlasý mladík Jamesovi pravačkou, přičemž ještě předtím se musel přesvědčit, jestli ji nemá zamazanou od trávy a hlíny - tento nedostatek velice rychle napravil otřením dlaně do kalhot. "Edwarde mi ale říkala jen jedna učitelka na střední, kterou jsem neměl rád, takže Eddie bude rozhodně lepší oslovení. Takže vy jste ve městě nový? Co vás vedlo k tomu se přestěhovat zrovna do Heritage?"
V té otázce nebylo víc než upřímná zvědavost - a ano, jistá snaha o rozvedení hovoru a přátelskost, protože pokud se James přestěhoval teprve nedávno, jistě se v novém prostředí s novými lidmi musel cítit přinejmenším..., nejistě.
A zrovna ty jsi ta pravá osoba, která mu pomůže zapadnout; pozvat ho na něco náhodou nechceš? Na skleničku? Nebo na jehlu? poškleboval se ten protivný hlas v Eddieho hlavě, který tam byl teprve odnedávna, ale ozýval se čím dál hlasitěji a čím dál silněji.
Drž hubu, opáčil v duchu Eddie, aniž by jeho úsměv zakolísal.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Thu Feb 26, 2015 9:16 am

"Eddie, dobře," stisknu pevně ruku a pokývnu hlavou. Jasně že jsem si všiml, jak si utírá dlaň do kalhot. Já bych udělal asi to samé. Přeci nebudu někomu podávat ruku od bláta no ne? Ale tohle vem čert, nejsem žádná panička. No a brouci... jsou prostě brouci. Nijak my nevadí, dokud mi něco nevleze třeba do postele. Nad tou představou se misím ušklébnout.
Ten by letěl z okna, hned.
"Přesně tak, jsem tu teprve chvíli," přitakám. "No a proč zrovna sem? Hmmm, ani sám nevím... Potřeboval jsem se vytratit někam hodně daleko od domova a taková ta obrovská města plná skleněných mrakodrapů... to mne neláká."
Už jen ta představa... Zeleň tak maximálně v parku, což netvoří ani čtvrtinu města. Věčný smrad a smog od aut... Ne, to není život pro mě...
Trochu jsem se bál, že teď příjde otázka, proč že jsem se vlastně stěhoval... no tak to uděláme jako u Jaciána. Takoví ten náznak... Ale už je to nějaká chvíle Jamesi...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Thu Feb 26, 2015 12:02 pm

"Rozumím," přikývl s úsměvem Edward. Rozdával takhle úsměvy pokaždé, když se setkal s cizím člověkem? Ano, nejspíš ano. Zastával železné přesvědčení, že komu úsměv věnuje, od toho dostane úsměv na oplátku zpátky. Pravda, ne vždy to tak fungovalo, ale v drtivé většině případů ano. A některým lidem z těch náhodných setkání třeba ten úsměv i trochu zlepšil den.
"Bojím se, že já sám bych v takové skleněné džungli nepřežil; pokud ale nemáte rád mrakodrapy, pak Heritage je přesně to pravé místo, kde nenatrefíte ani na jeden."
Pokud se James obával, že se Eddie bude podrobněji vyptávat ohledně důvodů jeho stěhování, mýlil se. Důvodem nebyl nezájem; ovšem Edward jednak zastával názor, že vyptávat se až příliš člověka při prvním setkání může být (a většinou bývá) kontraproduktivní, jednak dokonale chápal, že v životě člověka jsou jisté chvíle, kdy mu nezbývá nic jiného než se prostě sbalit a vyrazit - kam, to v podobných chvílích nebývalo podstatné, důležitý byl odchod jako takový. Eddie sám se stěhoval od rodičů za poněkud..., bouřlivých okolností. Ale takové už bývá mládí.
"Možná se mýlím, ale nikdy jsem neslyšel o nikom, kdo by úspěšně navázal nové známosti kdesi v lese a skloněný nad brouky a pavouky - řekl bych, že my dva jsme právě tou výjimkou potvrzující pravidlo. Co byste řekl na skleničku či dvě, pokud vás tím pozváním nějak neurazím? Řekl bych, že důkladné poznání hostinských zařízení je důležitou součástí seznamování se s novým městem."
V Edwardových očích zaplály rošťácké jiskřičky, které dost možná jen skryly jeho pravý záměr. Nechtěl se vracet domů - ještě ne, ne do toho prázdného bytu, kde na něj čekala jedna zamčená zásuvka a v ní velká černá krysa čekající, až se mu zahryzne zase o něco hlouběji do mozku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    

Návrat nahoru Goto down
 
Mýtina
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 3 z 4Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Dragon Academy :: Hra :: Les-
Přejdi na: