PříjemCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Mýtina

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next
AutorZpráva
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Nov 19, 2014 8:01 pm

Nemohla uvěřit vlastním uším. Tolik slov ze sebe Nëf nikdy nevypustila. Ani naráz ani jednotlivě. Ale cítila se hrdě a byla pyšná na svou dračici. Asi jako matka na své dítě. Hned tuhle divnou představu z hlavy vyhnala. Tentokrát to totiž nemohla svést na Perlu, byly to její vlastní myšlenky. Bohužel. A zjevně to překvapilo i Theodora. Ačkoliv ten nejspíš ani nepředpokládal, že by mohla dračice mluvit. Vždyť nevěřil ani tomu, že draci existují! Což Ambru štvalo, ale Nëf očividně ještě víc. No, holt ho budou muset přesvědčit.
"Být vámi, moc bych jí neodporoval. Zvlášť když jde o její vzhled," poradila mu z vlastní zkušenosti s úšklebkem. "Existovali, ale pak byli vyvražděni a teď opět existují!" opravila ho rázně a Perla její slova ještě podbarvila varovným vrčením. "Co bych tedy jinak byla jiného? To jsem jako jen přelud?" vrčela rozzlobeně a čumákem se lehounce dotkla Teddyho nosu. "To je fakt - co jiného by měla být? Halucinace?" přisvědčila Ambra a s povytaženým obočím se na něho zadívala.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Thu Nov 20, 2014 7:05 am

"O jejím vzhledu jsem zatím nic neřekl," zasyčí a podle toho jak se tváří si je už sebou jistý. Nebo tedy jistější, protože stále by vzal nohy na rameny, kdyby mohl. Ono s tímhle stvořením na hrudi by asi moc daleko nedoběhl. I když zkusit to může, že. Jenže to by ho podle všeho nechtěla zabít jen sama drač.. Ještěrka. Ale tentokrát i jeho dračice(i když kdo ví, třeba i ona by ho nejraději zakousla, že.
"A ty jsi snad hned věřila?" Vrhne po Amře pohled v němž se může zahlédnout naštvaní, něhu a.. Poznání? Možná. "Možná. Třeba je to prostě jen sen," a rychle uhne obličejem, aby se ho to zvíře nemohlo znovu dotknout a následně rozhodí rukama.Kdyby tohle věděl, nikdy by sem nešel. Doopravdy nikdy v životě. Nechtěl mít nic s tímhle stvořením. Tohle neznal, nerozuměl tomu a nelíbilo se mu to. Prostě ne. Opět zavře oči, jako by tomu takhle mohl pomoci.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Thu Nov 20, 2014 7:06 pm

Nëf znovu mírně přimhouřila očka. "Zatím?" vypíchla jedno ze slov, které řekl. Nelezla dolů, ačkoliv věděla, že už není zrovna nejlehčí. Přesto se rozhodla, že ho za to bezvěrství trochu potrápí. Pozorně ho sledovala, kdyby náhodou zamýšlel něco udělat. Třeba se ji pokusit setřást během. Nebo ji chytit a sundat. V takovém případě by se po něm ohnala zuby nebo alespoň ocasem.
"Nic jiného mi ani nezbývalo," odsekla trochu ostřeji, než zamýšlela. "Našla si mě a navíc jsem se setkala ještě s jiným jezdcem. Nešlo nevěřit. A teď jsem v podstatě majetkem této krasavice," dodala o něco mírněji na vysvětlenou. "Nevypadáš jako snílek," podotkla vědoucným a trošku škodolibým tónem Perla. "Nejsem sen. Odkdy sny koušou?" prohlásila a jemně ho kousla do kůže na krku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Thu Nov 20, 2014 7:56 pm

"Jak jsem řekl, zatím," zabručí v odpověď. Na to, že to mluví si už tak trochu zvykl, i když trval na tom, že by je nechal nejraději zatknout. Za útok na jeho osobu, tak. Ale setřást se jí nepokoušel, ostré zuby mu stačili vidět. Nechtěl by je cítit, protože to by rozhodně nebylo příjemné. A i ocas vypadal jako pěkná zbraň.
"Takže chceš říci, že jsi i hned věřila? Že jsi neměla žádné pochybnosti?" Pozvedne tázavě obočí a kdyby mohl, založil by si ruce na hrudi. Takhle se jen nesouhlasně podíval na dračici, která stále byla na jeho hrudi a nehodlala slézt dolů. "To, ale neznamená že jsi neměla ze začátku nějaké pochybnosti," odporuje dále s lehkým pokrčením rameny. "A ty zas nevypadáš jako drak. Spíše připomínáš přerostlou ještěrku s křídly," vyjede na ní, jakmile zmíní, že jí nepřipomíná snílka. Sice to tak úplně nemyslel, ale v tom zápalu to prostě řekl. Jako vždy. A dokonce mu to i pro tuto chvíli bylo jedno. "I hned přestaň!" Vyjekne a rukama se jí pokusí odstrčit pryč.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Fri Nov 21, 2014 5:14 pm

To jeho zatím se Nëf nelíbilo. Zamračila se na něho. Byl k ní drzý a neuctivý a to neměla ráda. Ona si přece úctu zaslouží a také patřičný respekt. Co kdyby se pak rozhodla, až pořádně vyroste, že ho sežere? To by teď hned obrátil, kdyby to věděl. Protože Perla opravdu nesnášela takové chování. A věřila, že on opravdu zemřít nechce. A rozhodně ne takovým způsobem. Co by mu asi napsali na náhrobek? Sežrán pro vlastní blbost drakem?
"Před Perlou jsem se s žádným drakem nesetkala. Jenže Nëfernay si mě zvolila jako svou jezdkyni a to máš takový zvláštní pocit, jako kdyby tvá duše našla partnera na celý život," vysvětlila. "V mém případě by bylo spíš těžší nevěřit," dodala trošku zasněně, jak vzpomínala na ten den před skoro dvěma týdny, kdy se Perla vylíhla. Theodorova slova probudila v Nëf bouřlivou reakci. "Tak přerostlá ještěrka, jo?!" zavrčela hrdelně a zakousla se mu ostrými zoubky do nosu. Udělala mu tam drobné dírky a ještě k tomu ho i poškrábala na ramenou, do kterých zatnula své drápky. A poté, když si dovolilrozkazovat, se naštvala ještě víc a kousla ho do palce. Ale tam pořádně a hluboko, aby si uvědomil svou chybu. "Můžeš si za to sám!" zasyčela.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Fri Nov 21, 2014 6:32 pm

Theo si nespokojeně odfrkl. Nevěřil jí to. Určitě taky zprvu nevěřila, ale on rozhodně v tuto chvíli nehodlal říkat, jak věří. Bylo to pro něj nové, neznámé a.. Prostě ne. Nešlo to. "Tak se na to podívej z mého pohledu. Představ si kdyby jste měla vystudovanou historii a zjistila by jsi, že vše co jsi věděla, vše co jsi se kdy dozvěděla, naučila je lež. Věřila by jsi?" Podívá se na ní a zamračí se.
"Vědci tvrdí, že ještěrky byli předchůdci draků. Máte stejn.. Chtěl použit perleťovou Krásku o tom, že je vážně jen přerostlá ještěrka s křídly, ale k ničemu dalšímu se nedostal, protože ona přerostlá ještěrka se mu zakousla do nosu. Vykřikl, a ještě více když jí kousl do palce. Kroutil se tak moc, aby jí shodil, že mu z kapsy vypadl odznak(jé tady je, ten jsem hledal už nějakou dobu!). Lehce cinkl o kamínek, ale i to cinknutí bylo slyšet. Jenže to teď Teddy nevnímal, protože jeho prst krvácel. Krvácel. On krvácel. "Tohle je ublížení na zdravý!" Vyhrkne naštvaně. Do teď jeho pohled byl klidný, milý, ale v tuto chvíli se i jeho očka mračila. Že vůbec dneska šel ven.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Nov 22, 2014 1:31 pm

Lehce naklonila hlavu na stranu a poslouchala jeho slova. Sice se jí to moc nelíbilo, ale musela s ním bohužel souhlasit. Kdyby byla na jeho místě, asi by taky dost pochybovala. Ačkoliv kdyby to stvoření měla přímo před sebou, lhostejno co by to bylo, asi by to uvěření napomohlo. "Dějepis patřil mezi mé oblíbené předměty. Jenže i když jsme se učili vývoj člověka, jak se nazývala jeho stadia a tak podobně, nikdy jsem tomu úplně nevěřila. Může to být úplně jinak. A draci jsou úplně něco jiného," odpověděla vyrovnaně. "A nemrač se tak, ber to tak, že ses dozvěděl něco nového, něco, o čem většina lidí nemá ani páru. Tedy teď už se to po městě rozneslo, ale máš jedinečnou šanci dozvědět se mnohem víc," povzbudila ho s náznakem úšklebku.
"Vědci? Neříkal jsi před chvílí, že jsou draci mytologické bytosti, které ve skutečnosti neexistují? Tak jak o nich mohou něco vědci tvrdit? A spojovat si ji s ještěrkami, pche... Ačkoliv asi to tak bude, ještěrky by mohly být jejich předky..." přemítala nad jeho slovy. Což se Nëf absolutně nezamlouvalo. Že by nějaká malá ještěrka byla její předek? To ne, to přece nejde. Nasadila lehce uražený výraz, ale když zaslechla cinknutí něčeho kovového a jistě i krásně lesklého, zbystřila a pohlédla dolů. Vyhledala pohledem tu věcičku a seskočila dolů, aby po ní mohla chňapnout zuby. A už ji spokojeně držela v tlapičkách a prohlížela si Teddyho odznak. Líbil se jí a šlo to na ní vidět.
"Je trošku... ne přímo náladová, ale trošku urážlivá, povrchní a velice hrdá," pronesla Ledovláska omluvně k Theodorovi. Perla, která byla momentálně úplně zaujatá odznakem, si jí nevšímala, a dokonce se ani neohradila proti jejímu tvrzení o ní. "Aspoň už je dole... Ale dívej, mě taky předevčírem pokousala," uchechtla a natáhla k němu ruku. Vyhrnula si rukáv a odhalila docela hluboké stopy po zubech na předloktí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Poutník
Admin
avatar

Posts : 214
Join date : 20. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Nov 22, 2014 1:35 pm

Zničehonic mohl Theodor ucítit náhlé nutkání jít hlouběji do lesa. Někde tam mezi stromy něco bylo... Něco volalo. Před očima na chvíli uviděl obraz jeskyně a nějakého muže. Ale pak to zase zmizelo a táhlo ho to k jeskyni.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://dragon-academy.forumczech.com
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sat Nov 22, 2014 2:02 pm

"Nevěřila?" Zeptá se trochu překvapeně. "O vývoji člověka je mnoho dokumentů, nachází se různé kosti, výrobky a další věci od pralidí. Což rozhodně naznačuje, že vše co jsme se učili je pravda. Ale draci. Našla se snad někdy nějaká kostra draka? Ne. Ale třeba takových dinosauřích kostí se našlo velmi hodně," ohradí se s dalším zamračením. "A co když se nechci dozvědět více?" Lhal. Chtěl vědět více, na to byl až moc zvědavý.. Ale stejně se mu to stále nezdálo.
"Tak doslovně jsem to nemyslel," zatahá se nervózně za rukáv bundy. "Ano opravdu. Ještěrky jsou drakům nejpodobnější. Akorát jsou o hodně menší a nemají křídla. Kdybych měl po ruce ještěrku ukázal bych vám to. Ale tak to nevadí. Šupiny. Některé ještěrky je mají hladké, jiné drsné a některým dokonce trčí do stran. Některé dokonce mají i malé rohy a barvy jsou často přírodní, ale některé mají i další barvy, třeba modrou," zamumlá zamyšleně a lehce pokrčí rameny.
"To už jsem pochopil," zabručí a zahledí se na zem, kde se nachází ona povrchní dračice i s jeho odznakem. "Doufám, že mi ten odznak vrátí. Budu ho ještě potřebovat," zabručí následně. Rozhodl se, že jí ho brát nebude, protože by ho mohla kousnout. Znovu. A to nechtěl, jak by ty všechny kousance vysvětloval v práci? A jak by vysvětlil ztracení(to bylo u něj sice normální, ale..)?
Ale tím se teď nemohl zabývat.. Místo toho ucítil něco co neuměl přesně popsat, ale nutilo ho to se otočit od Amry a Nafoukance a odejít hlouběji do lesa. Muselo tam něco být, ale co? A v tom to uviděl. Jeskyně. Muž. Ale co to má znamenat? Chvíli na to obraz zmizel a.. Nutilo ho to odejít. "Já.. musím jít. Ten odznak si potom vezmu," vykoktá ze sebe a než by někdo řekl švec, rozutekl se pryč.
>>> Jeskyně
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 2:00 pm

<< Jeskyně Theresy

Teddy nevěděl jak dlouho byl pryč, ale doufal, že se na mýtině bude Ambra s tou svou ještěrkou nacházet. Potřeboval svůj odznak, protože si nemohl dovolit ho opět ztratit. Sice by mu asi udělali nový, ale znáte to. A taky byl už hodně často varován, že pokud odznak ztratí, že bude sedět v kanceláři. A tam to byla tak nudná práce!
Ani nevíte jak si oddechl když je tam spatřil. Byl udýchaný(ne, neběžel sem. To odmítl udělat), ale i přesto nahodil menší úsměv. "Jdu-jdu si pro odznak," dostane ze sebe pohledem zabodnutým na Abrosine. Chlupáče, který si to naštvaně ťapkal za ním si moc nevšímal, protože svou pozornost věnoval ženě. Pro tuto chvíli taky mohl být rád, že Chlup neumí mluvit, protože kdyby se někdo dozvěděl o tom, jak omdlel, asi by se oběsil.
Chlupek mezitím doťapkal, hodil po svém Jezdci vražedný výraz a následně vesele vycenil zuby na dračí krásku, které poslal pocity štěstí. Amrosine se otřel o nohu a následně si kecl vedle Teddíky, pohled šedých očiček upřených na Perle.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 2:26 pm

Předtím ho sice poslouchala, ale jinak byla myšlenkami docela mimo. Jak by asi Teddy reagoval, kdyby se mu vylíhlo dráče? pomyslela si trochu škodolibě. A čaśtečně doufala, že se to i stane. Hrozně ráda by ho v takové chvíli viděla a pořádně si prohlédla jeho výraz. Na to, že doufá, že mu Nëf vrátí odznak, se Ambra ušklíbla. Chtěla říct, že to není tak docela jisté. Už jen ten majetnický a zářivý pohled, jaký Perla upírala na tu lesklou věcičku, mnohé prozrazoval. Sama dračice po něm střelila pohledem, který jasně říkal, že možná. Když nebude moc zlobit. Ledovláska málem vybuchla smíchy.
A pak najednou odešel. Lépe řečeno utekl. Ambra za ním chvíli zírala a vrtěla hlavou, ale pak se opět usadila na kmen stromu. Nëf si hrála s odznakem a různě ho i okusovala. Sice byla jinak hrdá a vznešená, ale přeci jen pořád i dráče. A dráčata si chtějí hrát.

A po pár hodinách se Teddy na mýtině zjevil znovu. Jenže tentokrát za ním cupitalo i dráče. Dráče, které vypadalo jako kříženec lva a draka. Ignorovala jeho slova o odznaku a přešla rovnou k věci. "Teď už věříš?" zeptala se s triumfálním úšklebkem a trhla hlavou k tomu malému. Seskočila z kmenu dolů a sklonila se k němu. "Ahoj, zlatíčko, máš opravdu zajímavého jezdce," pronesla k Lvíčkovi a podrbala ho ve hřívě. Pak se opět narovnala. "Očividně jsi to podcenil. Co uděláš teď? Někteří jezdci bydlí v jeskyni u Zahrëlise, ale někteří zůstali ve městě jako já a ještě jeden. Předpokládám, že půjdeš asi normálně domů, co?" zeptala se a nemohla se ubránit dalšímu ušklíbání.
Perla si dovolila jemný úsměv k novému přírůstku k dračí populaci. Vyslala k němu zdravící pocity s příměsí sympatií. Líbil se jí. Ta hříva byla... úžasná. Podle ní alespoň. Její zubatý úsměv se o něco rozšířil. Pozorně si ho prohlížela. Pak se zvedla, odznak si nesla v tlapičce, a něžně ho ťukla čumákem do krku, kde měl hřívu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 3:20 pm

Ona odignorovala jeho slova s odznakem, on ignoroval její dotaz zda už věří. Nehodlal jí na to odpovídat, maximálně do té doby dokud se v jeho rukou neobjeví novu odznak. "Ten odznak potřebuju," dodá jako by to na tom mohlo něco změnit, i když o tom dost pochyboval. U téhle dvojice, co se zjevila před ním si nebyl jistý ničím.
Chlup mezitím přenesl svou pozornost od Perličky k její Jezdkyni. Ta se mu líbila, a nešlo jen o to, že to byla žena, kterých se Teddík bál. Poslal jí pocity štěstí a sympatií. No a potom co si to k němu doťapkala sama Perlička, se už nemohl zaobírat Ambrosine, ale svou celou pozornost věnoval právě perleťové dračí krásce. Šťouchnutí jí oplatil do boku, ale rozhodně si dával pozor, aby jí nic neudělal. Takže to bylo spíše takové lechtání než přímo šťouchnutí. Chceš si hrát? Jako by se ptali jeho šedá očka a vesele zakroutí ocáskem.
"Nejspíše," zabručí. Určitě za to může ona. Napadne ho, i když to je dosti nepravděpodobné. "Co? Až dostanu svůj odznak, půjdu domů. Nebudu se stěhovat do nějaké jeskyně. A hlavně mám práci," odvětí jednoduše, ale nakonec vykouzlí menší úsměv.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 7:20 pm

Pokrčila nad jeho slovy rameny. No tak ho potřeboval, no a? Ale stejně. Podle Ambry ho doopravdy nepotřeboval. On ho chtěl, aby neměl problémy v práci. A Nëf tedy opravdu nevypadala, jako že by mu ho chtěla vrátit. I Perla se na chvíli odtrhla od prozkoumávání odznaku a škodolibě se na něho podívala. Její oči jasně říkaly, že ho nedostane. Nebo dostane, ale ne hned. "Budeš si ho muset zasloužit... Anebo požádat o nový, protože tahle věcička se mi moc líbí," prohlásila a věnovala mu lehce povýšený dračí úsměv.
Ambra se usmála na Chlupa, když k ní poslal pocity štěstí a sympatií. Samozřejmě ji to těšilo. Pak jen sledovala, jak se seznamuje s Perlou. Trochu ji to dojalo, ani nevěděla proč. Byl rozkošný, jak byl ještě docela malý, nemluvil... Až pozdě si uvědomila, že to do jejích pocitů opět zasahuje Perla. Protočila oči a káravě se na ni zadívala. Jenže dračice měla jiné věci na práci. Momentálně se totiž plně soustředila na novovylíhle, které bylo před ní. Něžně se o něho otřela a usmála se. Najednou byla jako vyměněná. Odznak si však stále hlídala, kdyby náhodou byl spřáhlý se svým jezdcem a chtěli jí ho vzít. Na to to byla moc hezká věc, aby jí ji jen tak sebrali. Zamávala mu před očima ocáskem a lehce ním žduchla přímo do jeho čenichu.
"Pokud dostaneš svůj odznak," opravila ho s úšklebkem. "Já mám taky práci, ačkoliv dost lidí jsem včera překvapila... Kvůli tomu," zamumlala trochu nesouvisle, ale co. Jemu to mohlo být docela jedno. Pousmála se. "Já bych ti ten odznak i vrátila, ale ona nejspíš ne," prohlásila pobaveně.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 8:14 pm

Nevypadalo to, že by mu chtěla Perla vrátit jeho odznak, který nejen že potřeboval, ale chtěl ho. Prostě ho chtěl, tak. "Ale já ho potřebuji. Můžu.. Můžu ti sehnat jiný," zahuhlá po chvíli s upřenýma očima na dračici. Nějaké starší, které už nikdo nepoužívá by se určitě najít mohli. A když by se pořádně vyleštili, vypadali by jako nové. Určitě. "Tak co, dohodneme se?" Dodá po chvíli a ruce si dá do kapes. Zatracený déšť. Nejraději by byl už doma, už jen z kvůli tomu dešti. A taky kvůli těmto zážitkům. A hlavně by si nejraději lehl, na vše zapomněl, ale počkat.. Proč si chce najednou strašně hrát? Svůj pohled stočí od Perly k Chloupkovi, který se vesele vrtí. Achjo. Doufám, že to nebude takové pořád.
Dráček se chvilkami vrtěl, chvilkami mával svým ocáskem před očima Perličky, protože ho zajímalo jak se bude tvářit na jeho oháňku na konci ocásku. Hříva se mezitím tiskla k jeho krku a nevypadala tak dobře jako když přišli, protože pršelo a on byl mokrý. Ovšem i přesto(a možná díky tomu studenému počasí o trochu více) z něj šel chlad. Ale nevypadalo to, jako by mu to vadilo, právě naopak. A jakmile se před jeho očima mihl ocásek Perly, chňapl po něm a následně čumáčkem strčil do jejího boku. Kousek odskočil, přikrčil se a zavrčel. Chtěl si hrát.
"Ale..." Teddy se zatvářil ublíženě. Proč mu berou něco co není jejich? A hlavně policistovi! Může to nahlásit jako krádež, tak. "Co?" Trochu nechápavě se na ní podívá a nakrčí obočí. Holkám je dobré všechno odkývat. A hlavně dělej, že je posloucháš. To mají rádi. Proběhla mu v hlavě slova, která mu kdysi řekl jeho brácha. "Vždyť já ti taky nic neberu, je to nefér," zabručí trochu otráveně.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 9:45 pm

Dračice zpozorněla. Jiný? Ale to by možná byl ještě hezčí. Anebo taky zašlý, zrezivělý a škaredý. Což by tedy nechtěla ani náhodou. Zkoumavě se na Teddyho dívala a přemýšlela, zda by ji byl schopen podvést. Nakonec došla k závěru, že by toho schopen byl. Ale už nevěděla, jestli by to udělal. Teď, v tuto chvíli. Asi ano. Chtěl ten svůj odznak. A nejspíš by pro to udělal cokoliv, takže by ji byl i podvedl. Našpulila pusu v přemýšlivém výrazu, načež pokrčila křídly místo rameny. Ještě se uvidí.
Místo Teddymu se mnohem radši věnovala Lvíčkovi. Olízla mu spodní čelist a odskočila od něho. Ocáskem vesele vrtěla a v očích se jí radostně třpytilo. Neuniklo jí, že je jaksi chladný. Ale nevadilo jí to. Poslala mu hravé pocity. Bohužel však zasáhla i Ambru, kterou něco napadlo.
"Já za to nemůžu! Má svou hlavu, nemůžu jí diktovat, co má nebo nemá dělat," odporovala a lehce se zamračila. "Hmm... Máš pouta?" zeptala se s potutelným úsměvem.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 10:00 pm

Chlup se také věnoval více dračici než těm dvěma, který se bavili mezi sebou. Přikrčil se ještě více a po chvíli skočil snažíc se dopadnout na Perličku. Pokud však nedopadl na ní, ale rozplácl se třeba vedle ní(což bylo dost pravděpodobné), i hned vstal a pokusil se vrhnout po jejím ocásku. Vesele při tom kroutil tím svým a i on k Perličce poslal hravé a šťastné pocity. Tohle bylo lepší než jeho Jezdec.
"Ale měla by tě poslechnout ne?" Zeptá se trochu nervózně a lehce pokrčí rameny. Určitě Ambra kecá, protože je naštvaná ještě za to předtím. Napadlo ho a na její otázku ohledně pout chvíli neodpovídá. Nejdříve totiž vytřeští očka. "Ehm.. Co? Po..Pouta? Tedy ano. Mám je," vykoktá ze sebe trochu nechápavě. Na co zrovna v tuhle chvíli chce pouta? Aby potvrdil svá slova, po chvíli se odváží k tomu je vyndat, i když na Ambrosine hledí stále nechápavě.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 10:19 pm

Perla by uhnula, kdyby chtěla. Jenže ona nechtěla. Chtěla zjistit, co se stane, když ho nechá na sebe skočit. Naštěstí byla větší, a tudíž i silnější, takže se pod ním nepropadla. I tak ale měla co dělat. Zafuněla a hravě ho kousla do tlapičky. Ocásek mu omotala okolo těla a široce se zubatě usmívala. Jezdkyni a jezdci nevěnovala pozornost, byli pro ni v tuto chvíli nepodstatní. Ale velmi svou náladou a pocity Ledovlásku ovlivňovala.
Ambra se totiž rozhodla, že vyzkouší pouta. Tedy až za chviličku. Nejdřív musela odpovědět. Nejdřív jen pokrčila rameny a přemýšlela. "No, možná, ale spíš ne. Je v podstatě samostatná, když se to tak vezme, takže i svobodná ve svém rozhodování," odpověděla zadumaně. Takhle nad tímhle nikdy nepřemýšlela. A vlastně nad tímhle nepřemýšlela nikdy a nijak. "Co kdybych udělala tohle?" zeptala se, když se zmocnila pout a spoutala Teddymu ruce za zády. "Mám nějak hravou náladu, za to jistě může Perla..." podotkla pobaveně a přejela dlaněmi přes Teddyho ramena. "Máš to taky tak?" Ano, doufala, že odpověď bude kladná. Pro jistotu si ho hlídala, kdyby snad chtěl utéct.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Sun Nov 23, 2014 10:35 pm

Chloupek dopadl přímo na Perličku. Zavrčel a po chvíli z ní slezl, pokoušejíc se jí kousnout do ocásku, kterým vrtěla. Pokud se mu to povedlo, chvíli ho vesele žužlal než ho vyplivl a odskočil zas kousek stranou čekajíc o co se Perla pokusí. V hravosti i na chvíli roztáhl křídla, ale chvíli na to je zas stáhl k tělu, ještě neuměl létat a ani se o to nepokoušel. Radši. Jezdců si stále nevšímal, i když po nich hodil divný výraz když vyndali jakousi lesklou věc, ale i nadále se věnoval Perličce. Ta byla pro něj v tuto chvíli hlavní. Několik svých hravých pocitů poslal omylem i Teddíkovi.. Kdo ví co to u něj vyvolá.
"Ehm.. No.. Jistě," přikývne trochu zamyšleně. Znamenalo to tedy, že i Lvíček bude mít svou hlavu? Teddy na chvíli zavřel oči a snažil se přemýšlet. "O-oni chrlí oheň, že?" Tohle bude s tím drakem ještě veliký oříšek. Kde ho bude nechávat až půjde do práce? Nemůže si ho vzít sebou, to prostě nejde. Ale samotného ho taky nechávat nemůže, ale.. O to se teď nemohl starat. A proč? Protože ho Ledovláska spoutala. Jeho vlastními pouty. Sakra. Co teď? Chvíli to vypadá, že by snad mohl omdlít, hehe. Naštěstí se to, ale nestalo. "Já, no.. Možná. Odpoutej mě, prosím. Klíčky mám.." Nejdříve se musí zamyslet, protože své věcí vždycky někam dá a potom na to zapomene. "Levá zadní kapsa," dodá po chvíli a možná trochu opožděně mu dojde, že to říkat neměl. Sakra.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Mon Nov 24, 2014 4:26 pm

Chvíli se mu ocáskem vyhýbala a nenechala ho, aby ho chytil. Ale po chvíli ho nechala, ať se zakousne. Byla však připravená se po něm ohnat, kdyby náhodou kousl víc. Ale nestalo se tak, jen ji trochu ožužlal. Což se jí zrovna dvakrát nelíbilo, ale co měla dělat, že. Když ocásek pustil, chvilku, ale opravdu jen chvilku přemýšlela, co by mohla provést jako protiútok. A nakonec to vymyslela. Celá se napřímila a obešla kolem Chlupa klečko. Hezky pomalu a celou tu dobu se mu dívala upřeně do očí. Když byla zase před ním, vrhla se na něho a pokusila se ho povalit pod sebe. Ale ne tak, aby mu nějak ublížila. Jen v rámci hry. Vesele cenila zoubky a znovu ho olízla. Tentokrát jela jazykem přes nos až nahoru k čupřině.
Ambře se zdál Teddík jaksi... vyděšený. Možná se jí to částečně zdálo, ale vypadal tak. Jako kdyby ho zděsilo to, co provádí Perla bez Ambřina svolení. A jak Ledovláska sledovala, Lvíček bude nejspíš pěkně živý. Úplný opak Nëf. "Časem budou," přikývla a pozorně sledovala jeho výraz. Pobavil ji. Tohle ho nejspíš vyděsí ještě víc. Ale ještě víc ji pobavil jeho výraz, když ho spoutala jeho pouty. Jakoby chtěl omdlít. "Možná?" zopakovala po něm s potutelným výrazem a rozhodně nevypadala, jakože by ho chtěla odpoutat. Když jí řekl, kde má klíčky schované, zajela mu rukou do kapsy. Nahmatala klíčky, ale přesto ještě ruku nevytáhla. Jemně stiskla. "Neříkej, že si nechceš hrát?" Dobře, tohle by Ambra neřekla. Tedy řekla, ale ne teď a ne zrovna Teddymu. I když možná časem ano. Perla holt moc ovlivňovala.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Mon Nov 24, 2014 9:19 pm

Chloupek trochu nechápavě sledoval Perlu, která kolem něj kroužila. Vůbec nechápe o co se to pokouší, když jí celou dobu vidí. A proto vlastně nečekal, že když se dostane zas na to samé místo kde stála předtím, že na něho skočí. Tím pádem ho tedy povalila na záda a on nespokojeně zavrčel. Jakmile se její čumáček naskytl dostatečně blízko, stiskl. Ale ne moc silně, nechtěl přeci Perličce ublížit. Svůj ocas následně omotal kolem její zadní tlapky a zatáhl, snažíc se jí ze sebe shodit.
On byl opravdu vyděšený, ale snažil se to na sobě nedávat najevo. Možná díky Chloupkovi, který mu posílal některé ze svých pocitů, to poměrně dobře kryl. Ale to, že budou chrlit oheň ho vyděsilo ještě o to více. Co když mu Chlup podpálí dům? Nebo zapálí ve městě něco jiného? "Možnážejo," zamumlal trochu nesrozumitelně a lehce pokrčí rameny. To, že měl teď chuť si hrát přiznávat nechtěl. Chtěl jít domu, a pokud to znamenalo přijít spoutaný.. Tak by to možná i udělal. I když sundat potom ty pouta by byl pěkně velký oříšek. A chodit za svými kolegy vážně nechtěl. Ambra se nakonec rozhodla, že klíčky z kapsy vyloví. Co to.. A nebo asi ne. Otočí se čelem k ní s očima upřenýma do těch jejích. "To jsem neřekl," broukne a na tváři se mu objeví úšklebek. Kdo by to řekl, že byli k sobě tak blízko. Tohle by Teddy nikdy neudělal, ale pocity Chlupa byli jako droga.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Mon Nov 24, 2014 9:55 pm

Perla se zatvářila spokojeně, když jí její plán vyšel. A ještě mnohem lépe, než čekala. Dokonale ho zmátla, což měla i v úmyslu. Trochu sebou cukla, když ji kousl do čumáčku, ale přežila to. Nebolelo to, bylo to jen takové hravé kousnutí. Za to ho lehce zatahala za hřívu, načež se na něho vítězně zašklebila. Neměl šanci ji ze sebe ocáskem odtáhnout. Podepřela se a v černých očích se jí pobaveně zalesklo. Švihla ocáskem a omotala mu ho kolem přední tlapky. Poté z něho však seskočila a místo okupování Lvíčka se dala do zdolávání jednoho ze spadlých kmenů. Jelikož pršelo, klouzalo to a nešlo to tak dobře, ale nakonec stanula nahoře a z výšky vyzývavě shlížela na Lvíčka.
Nakonec usoudila, že se jí to vyděšení muselo zčásti zdát. Ale vsadila by se, že na chvíli vypadal opravdu vyděšeně. Zvlášť když se dozvěděl, že bude Chlup chrlit oheň. Nad jeho odpovědí vzdychla. Nechtěl to přiznat. A přitom to bylo úplně jasné. Byl čerstvý jezdec a nebyl na to zvyklý. Navíc když to tak pohlcovalo i samotnou Ambru, která měla celých jedenáct dní na to, aby si aspoň trochu zvykla. Ale nezvykla. Pak se ale musela ušklíbnout, když promluvil znovu. Zatřpytilo se jí v očích - podobně jako před chvíli Perle. Položila ruce na Teddyho hruď a začala mu rozepínat nepromokavou bundu. To, že pršelo, jí nijak nevadilo. Stáhla mu ji k zápěstím, která měl spoutaná za zády, a pak se začala věnovat jeho kalhotům. Částečně je rozepnula a vrátila se opět nahoru. Dráčků si nevšímala, spíš na ně úplně zapomněla. Stáhla Teddymu i mikinu a přejela dlaněmi přes jeho hrudník. Naklonila se k němu a letmo ho začala líbat na krku. Opět se odtáhla a pobaveně se mu podívala do očí. "Pořád si chceš hrát?" Opravdu doufala, že odpoví ano.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Tue Nov 25, 2014 7:25 am

Ocáskem to nešlo tak dobře jak očekával a když se jeho vlastí tlapy dočkali spoutání, hravě zavrčel a šťouchl o něco silněji Perličku pod krk. Zatvářil se ještě o to více zmateně když z něho seskočila. Chvíli ještě ležel na zádech, čekajíc že se třeba vrátí nebo tak, ale když mu došlo, že ne, vstal a otočil se na dovádějící Perlu u stromu. Podle všeho chtěla vyšplhat nahoru, ale nešlo jí to. Klouzala zas zpět, což přišlo Chloupkovi vtipné. Ale nakonec se jí to povedlo, a proto Lvíček přišel blíže. No a Chlup? Chvíli stál na místě, vyzývavě hleděl na větev na které Perlička seděla a nakonec se rozeběhl a skočil.. Aby o chvíli později skončil zas na zemi. Chvíli se o to pokoušel, ale nakonec si kecl pod strom a smutně na Perlu zakňučel.
Přiznejme si to. Teddy nebyl ve své kůži a nevěděl proč. Kdyby na něho nepůsobili šťastné a hravé pocity od Chlupa, utekl by už jen v tom momentě když se k němu o něco více Ambrosine přiblížila. Nebo by omdlel. Ale určitě něco z toho by se stalo. Místo toho se ušklíbl když mu stáhla bundu, mikinu a tak trochu mu rozepnula kalhoty. A co teprve ty letmé polibky na krk! Na její otázku neodpovídal, místo toho se k ní naklonil a no.. Políbil jí, co jiného že. A jakmile se odtáhl pozvedl tázavě obočí. "Stačí ti to jako odpověď?" Optal se s úšklebkem. No, přiznejme si jednu věc. Tohle udělal v době kdy Chlup kňučel smutně pod stromem.. Takže asi zrovna dvakrát od Lvíčka veselé a hrající pocity nepřicházeli, což znamenalo že to dělal ze své vůle. Ale kdo ví, třeba v něm ještě nějaké zůstaly.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Tue Nov 25, 2014 9:52 am

Trošku se na Lvíčka zamračila. No a co? Tak jí to nejde, učený z nebe nespadl, to zaprvé a zadruhé, pršelo, tudíž to klouzalo. Takže mu věnovala pár podrážděných pocitů a káravých pohledů. Ale nebrala to nijak zvlášť špatně, musela uznat, že asi vypadá vtipně, když se snaží tam vylézt. Nakonec se jí to ale přeci jen podařilo a z výšky se dívala na Chloupka. Pocítila jisté uspokojení, když se mu nepodařilo nahoru vyskočit také. Mírně povýšeně se usmála a chvilinku ještě seděla nahoře. Poté se však nachystala a skočila. Přímo na Lvíčka, kterého opět uvěznila pod sebou. Tentokrát se ale odvalila na záda vedle něho a radostně mrskala ocáskem. Tlapičkama rozverně mávala a cenila zoubky v úsměvech.
Částečně ji překvapilo, že se nad svléknutím bundy a mikiny jen ušklíbl. A částečně ne. Jelikož pokud na něho působily podobné pocity jako na Ambru, pak se dalo pochopit, že má podobnou náladu. Což ovšem Ledovlásku těšilo. Ale co ji překvapilo ještě víc, bylo to, že ji políbil. Opravdu ji políbil. Nad jeho otázkou se pouze mnohoslibně ušklíbla a hladově ho políbila. Tentokrát normálně na rty. Přičemž k němu přistoupila ještě blíž a zajela rukou pod jeho trenky. Druhou rukou naopak pod Teddyho tričko a hladila ho na hrudi. Sem tam nechala i nehty, aby ho lehounce škrábly - nebo spíš polechtaly.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Theodor

avatar

Posts : 37
Join date : 17. 11. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Nov 26, 2014 7:20 am

Lvíček se zatvářil naštvaně když na něho skočila a on tak skončil opět na zádech. A taky to byla pěkná rána, že. Chvíli na to, už ale ležela vedle něho, taky na zádech a to mu opět vyvolalo dračí úsměv. Po chvíli vstal přikrčil se a tentokrát to byl on kdo pod sebou někoho uvěznil, jinými slovy nebyl to nikdo jiný než samotná Perla. A že mě v tuto chvíli docela i sílu. Ocáskem přitom vesele mrskal sem a tam a chvíli na to něžně rafl dračici do čumáku. A on opět zalil svého Jezdce šťastnými a hravými pocity. Taky právě včas, protože..
Teddy se cítil velmi nesvůj. Hravé a šťastné pocity od Chlupa totiž vymizeli úplně a on teď byl.. Naštvaný? Asi. Neuměl se tím s jistotou orientovat. Takže polibek jí oplatil jen napůl a ruku v trenkách a pod trikem okomentoval.. No skoro omdlením, protože v tu chvíli dostal novou dávku hracích a šťastných pocitů a on se nezmohl na nic jiného než další, rychlý polibek. A kdyby měl teď ruce, asi by si jí přitáhl k sobě ještě více a rukama jí hladil po zádech a zadečku. Jenže neměl. "Draci.." Dostane ze sebe trochu nervózně. A možná už jen z toho důvodu, že ho to začíná vzrušovat. Jejich dráčci se o ně podle všeho stejně nezajímali.. Ale co kdyby ano?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    Wed Nov 26, 2014 5:27 pm

Zakřenila se na Chloupka a nepokoušela se ho ze sebe odvalit. Nebyl moc těžký a ani jí to nebylo nepříjemné. Proto prostě ležela, občas chňapla zadní nožkou po Lvíčkově ocase, kterým nadšeně mrskal, ale nechytila ho. Holt s ním mrskal příliš rychle. Vlastně ho ani chytit nechtěla, jen si chtěla hrát. Něžné rafnutí Chlupovi s chutí oplatila a k tomu přidala i olíznutí čumáku. Drápky pročísla jeho mokrou hřívu a zaculila se. Ani jaksi neměla potřebu nic říkat, což bylo zvláštní. Ale ne divné. Prostě ji to tak bavilo, že nechtěla rušit slovy, když by jim Lvíček nemusel ještě úplně rozumět.
Její pocity velmi zasahovaly Ambru. Ačkoliv ta by to, co momentálně dělal, možná dělala i tak. Jen asi ne s Teddym a ne v tuto chvíli. A ne v dešti. Pobaveně se ušklíbla, když to opět vypadalo, že Teddík snad omdlí. Ale nenechala se vyvést z míry. Přesunula svou ruku z jeho trenek na zápěstí v poutech za jeho zády. "Chceš odemknout?" zeptala se škádlivě a přejela rty přes jemnou kůži za uchem. Pak se málem rozesmála, když zmínil draky. "Těm jsme úplně ukradení, neboj. Navíc Lvíček z toho má sotva rozum a Nëf to přežije. Když tak ho někam odklidí," uklidnila Teddyho. Nebo se o to aspoň pokusila. Vzala do ruky klíčky od pout. Provokativně mu jimi přejela přes ruce v poutech a druhou rukou sjela přes břicho opět až k lemu trenek. Ale teď však nezajela pod ně. Pouze ho hladila na podbřišku, aby ho navnadila a aby chtěl víc.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Mýtina    

Návrat nahoru Goto down
 
Mýtina
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 2 z 4Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Dragon Academy :: Hra :: Les-
Přejdi na: