PříjemCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Park

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3
AutorZpráva
Denny
Historik
avatar

Posts : 105
Join date : 21. 10. 14
Age : 15
Location : Niekde v okrese MI, ale je to v MI :D

PříspěvekPředmět: Re: Park    Sat Feb 21, 2015 8:23 pm

Denny sa usmiala. "Nuž ide nám to spolu dobre. Až na to, že ho musím informovať aby sa niekte netresol. Je slepý, počul si už o tom? Theresa to spravila." Poslednú vetu zavrčala. "Robím Zahrëlisovi u nej špeha." Túto vetu si skutočne mohla odpustiť. "Dúfam, že ti môžem veriť," povedala po chvíli a potom sa zmätene otočila. Alessander! pomyslela si prekvapene a pohľad zabodla do zeme.
<<< Jaskyňa (Laston) 
Laston si to natrielil do parku. Pár krát síce skutočne narazil, ale došiel až do parku, ako zistil podľa vône. "Povedala som ti, aby si ostal!" oborila sa na draka Denny a založila ruky. Laston sa zamračil a zároveň sa ospravedlňujúco usmial. Potom kývol na pozdrav ostatným
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://dragon-rock.slovakforum.cz
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Sat Feb 21, 2015 9:52 pm

>>> Jeskyně s vejci

Stejnou cestou, jakou jsem došel jsem, sem se vrátil zase zpět do města. Dobře jsem si zapamatoval cestu, i když pokud by mne znovu zavolal, jistě bych opět trefil i poslepu...
Každopádně, jak jsem si to poměrně svižnou chůzí štrádoval parkem, narazil jsem na Jaciána a Lyässu. Byla tu i ta dívka, Denny a jeden drobnější dráček. Jakoby se všichni začali scházet. A ještě tam byl navíc jeden chlapík, na kterého jsem do dnes nenarazil.
Před Jaciánem jsem jistě mluvit mohl a ten menší dráček určitě patřil k jednomu z těch dvou. Ale ten poslední? O jeskyni by se asi nemělo dozvědět moc lidí... Já byl zavolán a dám krk na to, že ostatní taky...
"Znovu vás tu zdravím," usměji se a mávnu na pozdrav všem přítomným, přičemž věnuji letmou poklonu hlavou všem dívkám. A ano, Lyässe včetně.
"Jaciáne, Lyö, měli by jste se dostavit na jedno zvláštní místo v lese," zaoblím trochu slova a význam do takové kouličky. To protože vážně nevím, co si dovolit smím a co ne. A to poslední, co bych chtěl zapříčinit je prozrazení jeskyně.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Jacián
Léčitel
avatar

Posts : 67
Join date : 22. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Park    Sun Feb 22, 2015 2:04 pm

Mě zpráva o slepém dráčkovy zarazila ale Lyä nad tím zlostně zavrčela o to víc že to bylo prý kvůli Therese. Nysdrai, její otec byl sice jejím drakem ale to neznamenalo že jí musí mít moc ráda. To že u ní ale Denny dělá špeha pro mě byla učiněná novinka. Zajímavá novinka. "Samozřejmě že mi můžeš věřit. Nikde se s tím šířit nebudu." Ujistím jí aby neměla starosti. Lyä se hned přesune k Lastonovi, když dojde do parku. Konečně měla nějakou dračí společnost. Proto se taky na Jamese podívá trochu vražedně, když příjde zpět a oznámí nám trochu zvláštním způsobem že máme jít za Zahrëlisem. Div že jsem se nad tím jejím výrazem nezasmál. "Fajn. Hned tam půjdeme." Ujistím Jamese a podívám se na Lyü. "Opravdu musím jít taky?" Optá se mě ale přesune se ke mě čímž dala najevo že protestuje spíše ze zvyku. Proto jsem jí ani neodpovídal a místo toho kývnul na rozloučenou všem přítomným a vydal se z parku k okraji města směrem k jeskyni v lese s tím že Lyä mě trochu mrzutě následovala.

//Jeskyně s vejci
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Sun Feb 22, 2015 4:17 pm

Očima jsem přejel ještě jednou všechny přítomné a to už se Jacián s Lyässou ztratili z mého dosahu. Inu, asi bych se taky měl ještě objevit v té jeskyni, ani jsem se řádně nerozloučil a nepoděkoval... Navíc, jsem zvědaví a to tak že velice a pokud mne tam nebudou chtít, tak se prostě vytratím. Už se schyluje k večeru a trochu se prospat přeci jen potřebuji.
"Inu, asi bych se měl také ztratit, začíná se připozdívat. Rád jsem tě poznal," pokynu Denny a pak ještě mávnu tomu mě neznámému a zadíval se nakonec ještě na dráče. "Určitě na sebe ještě narazíme," dodal jsem s úsměvem a vyrazil směr les a do jeskyně.

>>> Jeskyně s vejci
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Mon Mar 09, 2015 9:05 am

Dnes už bylo Edwardovi zase dobře - třes pominul, pohled jako by se mu projasnil. A přesto se zdálo, že svět zase o kus víc zčernal a dívalo se na něj tak nějak..., obtížněji. Dohady, proč tomu tak bylo, byly samosebou zbytečné. Zamčená zásuvka v pracovně, z jejíhož obsahu včera zase o něco ubylo, hovořila více než výmluvně.
A ta hnusná krysa si zase uhryzla sousto, poznamenal v duchu Eddie a ani netušil, jestli to byl jeho vlastní hlas, nebo ten druhý, co se mu poslední dobou ozýval v hlavě se samými výsměšnými poznámkami. Podle toho, jak mizerně se cítil, by se přiklonil k první variantě.
Na druhou stranu, copak mohl dát něco najevo? Ne, to ne. A tím spíš pak ne dnes, protože právě na dnešek měl domluvenou konzultaci s Nayarou, jednou ze svých studentek. Studenti obecně byli vnímaví vůči okolnímu světu a Nayara nebyla výjimkou; jediný chybný krok a Eddie sklouzne z toho ostří, na kterém se už několik týdnů snaží balancovat. Jednou z něj sklouzne tak jako tak, jakkoli si to nechtěl přiznat..., ale ne dnes. Ještě ne.
Setkání bylo domluveno na park, protože Eddie k smrti nesnášel svou kancelář ve škole - ostatně, už tím byl pověstný. A tak se posadil na lavičku a čekal, až studentka dorazí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Park    Mon Mar 09, 2015 4:16 pm

Pomaly, nenáhlivo kráčala parkom a jej výraz rozhodne nepatril zrovna k tým nadšeným. Teda, nie že by ona vlastne niekedy nejaké nadšenie vyjadrovala, ale dnes bol jednoducho...zľahka otrávený s prímesou neochoty. Ale naozaj, komu by sa chcelo stretnúť s profesorom aj mimo školy? Ešte keď je tak dusno, aspoňže dnes slnko nepražilo. Fajn, poznala pár takých, čo by šli s radosťou, ale ona medzi ne zrovna nepatrila. Jej obor ju bavil a rada sa celkom učila, ale profesorov proste zrovna nemusela. Bodaj by aj spŕchlo, pomyslela si mierne namosúrene. Rozhodne si to priala, možno by sa tak úspešne tejto schôdzke mohla vyhnúť. Dobre, možno súhlasila s tým, že na tú konzultáciu príde, ale vtedy jej nepripadalo, že by mala nejako na výber. Navyše, to že súhlasila ešte akútne neznamenalo, že sa jej do toho nejako chcelo ísť, však?  
Zvraštila obočie, keď uvidela profesora Edwarda sedieť na lavičke. Tentoraz naozaj silno premáhala nutkanie sa proste rýchlo otočiť a odísť skôr, než by si ju mohol všimnúť. V kútiku mysela sa však zľahka zamyslela nad tým, čo vlastne chce konzultovať. To jej totiž akosi neobjasnil a úprimne dúfala, že to nakoniec nebola len nejaká zástierka. V tej chvíli sa totiž otočí a naozaj odíde. S vnútorným bojom o to, aby radšej odišla, nakoniec došla až k profesorovi. „Dobrý,“ pozdravila ho so všetkou slušnosťou. Ešte vedela, čo sa patrí. Mierne podozrievavo si ho prehliadla. Vždy jej totiž prišiel akýsi zvláštny a nikdy riadne nepochopila, čo na ňom tie ostatné baby videli. Jej skôr prišiel ako taký...podivín. Bola rada, že sa stretli na takom verejnejšom mieste. Predsa len sa však postavila do uvoľnenejšieho postoja a pravou rukou sa chytila za ľavú ruku pod hadí náramok, ktorý mimovoľne začala hladiť palcom. Zatiaľ sledovala profesora a čakal, či jej obhasní, nač tu sú. Zatiaľ však zostávala stáť, sadnúť si ešte nehodlala.


Naposledy upravil Nayara dne Tue Mar 10, 2015 8:29 am, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Mon Mar 09, 2015 8:37 pm

Rozhodně netrvalo dlouho, než Nayara dorazila - nad tím musel Eddie jedině uznale pokývat hlavou. Dochvilnost nebyla ctností mnoha vysokoškolských studentů a bohužel ani mnohých učitelů. Na druhou stranu, jak se říká, hoď kamenem kdo jsi sám bez viny...
Nayara se netvářila nijak šťastně, spíš by se nejspíš otočila a odešla si po svých, ale to jí Eddie nemohl mít za zlé. Kdo by taky chtěl trávit čas dobrovolně se svým učitelem, že? Přesto zdvořile vstal, když přišla - a už zůstal stát, protože ani Nayara nevypadala, že by se chystala posadit na lavičku. Sedět sám, to by bylo neomalené a dokonce i učitel vůči svým studentům musí zachovávat jistou míru zdvořilosti.
"Dobrý den, slečno Evansová; i když by byl nepochybně hezčí, kdybyste se tolik nemračila," pokusil se Eddie o vstřícný úsměv. Neměl tušení, za jakého učitele platí u studentů, ale pro tuhle chvíli byl poměrně ve formě, třebaže měl trochu tendence se pozorností zatoulávat kamsi mimo.
"Naprosto chápu, že konzultace ohledně výuky není nijak zajímavou náplní volného času, zvlášť už když se prázdniny pomalu blíží ke konci; přesto mi prosím věřte, že bych vás nežádal o tuto schůzi, kdyby to nebylo naléhavé." Eddie se na okamžik sklonil a vytáhl z brašny tenký štůsek popsaných papírů. "Bohužel jsem si nemohl nevšimnout, že výsledky vašich praktických cvičení z genetiky nejsou nijak oslňující. Spíš bych řekl, a promiňte mi, pokud tentokrát vynechám eufemismy, katastrofální. Trojka ze zkoušky možná stačí na postup do dalšího semestru, ale obávám se, že bude už jen hůře - a v příštím semestru už by se ani ta trojka nemusela vydařit, třebaže bych vám tento výsledek v žádném případě nepřál."
Edward si povzdechl a podal Nayaře papíry popsané různými stádii řešením příkladů z genetiky - bohužel z velké míry spíš červené než černé. "Mluvil jsem s ostatními učiteli a vaše výsledky z jiných předmětů jsou rozhodně..., zdařilé. Pokud jste si jistá, že genetiku i v příštím semestru zvládnete, rozhodně vás nebudu zdržovat. Ale také nechci, aby právě můj předmět byl příčinou ukončení vašeho studia. Proto, pokud máte zájem, jsem ochotný poskytovat vám konzultace a problematiku výuky s vámi rozebrat víc dopodrobna, než je to možné o přednáškách."
Už teď se Eddie připravoval, že Nayara odmítne - většina studentů konzultace odmítala, i když jim je nabídli sami učitelé, natož aby někdo třeba dokonce přišel sám - ale třeba měla dost rozumu na to, aby uznala, že potřebuje trochu pomoct. Kdyby jí stejně nešly ani ostatní předměty, Eddie by se nenamáhal, ale jen genetika..., to byla prostě smůla. A prostá smůla by neměla být příčinou vyhazovu ze školy.

MH: Prosím o trochu spolupráce, když už tu pracně vymýšlím zápletku Very Happy
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Park    Tue Mar 10, 2015 8:29 pm

Pri jeho poznámke o nemračení mala sto chutí obočie zvraštiť ešte viac. Rozhodne nemala v pláne sa tváriť násilne nadšene, keďže sa tak ani necítila, ale i tak sa dokopala aspoň k malému úsmevu. Aby sa nepovedalo; no i tak ten vzáätí zmizol. Na viac sa fakt nezmohla.
Nehovor, pomyslela si uštipačne, keď začal o tom, že chápe, že by som sa momentýálne najradšej nechádzala hocikde inde, len nie tu. Už sa zrejme postupne dostával k tomu, prečo tu vlastne sú, preto sa zdržala akýchkoľvek poznámok, či nepríjemnej mimiky alebo giest. Napríklad toho, aby zrovna pretočila oči v stĺp. Prižmúrila mierne oči, keď sa profesor zklonil a vytiahol akési papiere. Aha, chápem, prebehlo jej mysľou, keď začal profesor rozrávať. Dostala tým slušné tušnie, čo sa na tých papieroch asi tak môže nachádzať. Jej praktiká z genetiky...Ona a genetika, to proste nešlo dokopy. No, bude sa to ale musieť naučiť, ak chce nejako prejsť školou. A kvôli jdnomu predmetu toho rozhodne nechávať nechcela a ani toho nechávať nebude. To sa radšej dá na to doučovanie.
Prevzala od profesora papiere a pozrela sa do nich. No jasné, skutočne sa jednalo o jej praktiká z genetiky...čo bola skutočne katastrofa, s tým muslea súhlasiť. Jasne tomu nasvedčovalo prevládanie červenej farby pera nad tou čiernou. Dostala zo seba hlboký povzdych a zdvihla oči k profesorovi. Síce teraz nejako nepočúvala, čo hovoril, ale ten hlavný obsah jeho slov zachytila. „Myslím, že tie konzultácie budou lepšou variantou, keďže týmto smerom som si nie zrovna veľmi istá,“ priznala a zároveň tým prijala profesorovu ponuku. Teraz musí ísť všetko bokom, rozhodne potrebovala s týmto vypomôcť. Navyše, v budúcnosti sa jej to možno bude viac ako hodiť.
„Posadíme sa?“ navrhla už s príjemnejším tónom, teda, vrámci jej možností. Bola tam aj akási štipka zmierlivosti, keďže tušila, že dnes sa odtiaľto tak skoro nepohne. Chcela to však prebrať, nech vie, v čom má zabrať a čo potrebuje lepšie dobrať.

MH: Pokúsim sa, ale ja o týchto pokročilých oboroch zrovna nemám valného tušenia, takže potom za prípadné chyby sa už dopredu ospravedlňujem Very Happy A tiež ma budeš musieť zrejem trochu viesť Very Happy
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Fri Mar 13, 2015 7:53 pm

Popravdě se Eddiemu značně ulevilo, když Nayara jeho nabídku přijala, byť jí to od pohledu žádné velké potěšení nepřinášelo. Jenže on k smrti nerad vyhazoval studenty či jim jakkoli jinak komplikoval život, pokud to nebyli vyslovení flákači - s těmi se koneckonců příliš nemazlil nikdo. Jenže zrovna Nayara mezi podobné typy nepatřila a nechat se vyrazit kvůli genetice..., to by byla smůla.
A tak když navrhla, aby se posadili zpátky na lavičku, Eddie s úsměvem přijal a bez dalších odkladů se pustili do práce. Nejsnazší cestou, která se přímo nabízela, bylo podrobné vysvětlení příkladů na papírech, které si Eddie přinesl s sebou - těch, které řešili přímo na cvičení a které byly skoro celé pokryté červenou barvou. Jistě, počítání poměrů fenotypů u morčat a krav bylo téma, které většinu studentů zanechávalo chladnými, ale i tohle byla kapitola studia, kterou bylo třeba splnit.
O pár hodin později měl Eddie pocit, že jeho snažení rozhodně nepřichází vniveč. S pocitem uspokojení věnoval Nayaře papíry s příklady, které dnes vyřešili, aby si je podle potřeby mohla ještě projít.
"Nu, slečno Evansová, mám pocit, že jsme rozhodně odvedli pořádný kus práce. Ještě nás čeká daleká cesta a bylo by chybou usnout na vavřínech, protože v příštím semestru budeme řešit podstatně složitější úlohy, ale řekl bych, že jste na dobré cestě."
Úsměv, který se Eddiemu objevil na tváři, byl jednoznačně povzbudivý. Kromě toho den ještě zdaleka nekončil, ale on tu nechtěl Nayaru zdržovat až do večera; chápal, že už takhle obětovala studiu víc času, než by jí bylo milé.
"Máte nějaké otázky, než se dnes rozejdeme? Rozhodně vás tu nechci déle zdržovat, pokud se nechystáte tuto konzultaci se zděšením prohlásit za poslední, pak si troufám tvrdit, že máme poměrně dost času všechno dohnat."
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Park    Sun Mar 15, 2015 2:32 pm

Keď profesor ponuku na posadenie prijal, posadila sa teda a nechala sa strhnúť do veľmi "zaujímavého" výkladu o genetike, dedičných génoch a podobných veciach. Noazaj ju tento smer ani v najmenšom nebavil, nezaujímal a nechával ju absolútne netknutú. Prejsť však chcela a musela, takže pre zmenu aspoň raz dala pri tejto látke riadne pozor a snažila si to všetko zapamätať. Sledovala príklady na papiery a zároveňp počúvala profeosorv výklad o nich, ich riešenia a tak. Keď niečo necháapal, hneď sa opýtala a tak zasa počúvala odpovede na svoje otázky. Podobným štýlom prešlo niekoľko hodín, ktoré teda prekvapivo utiekli naozaj rýchlo. Po prvýkrát mala pocit, že pri tej genetike neumrie nudou a dokonca ju to aj celkom..bavilo. Rozhodne muselo byť dačo zle, keď sa dostavil i tento pocit. Tak či onak, keď skončili, rozhodne mala pocit, že už tomu akosi lepšie rozumela a chápala.
„Tiež si myslím. Zrejme po prvýkrát mám pocit, že som si z toho niečo odniesla,“ uchechtla sa a prebrala od neho papiere s poriešeními príkladmi. Opätovala mu úsmev, hoci ten jej bolo len také posumiatie. U nej to však bol naozaj výkon, keďže zväčša preferovala úškrny, hlavne tie sarkastické.
Pri jeho otázke sa zamyslela. „Nie, myslím, že pre dnes už nemám žiadne otázky. Predpokladám, že na alšej konzultácii sa dohodneme niekedy behom školy,“ nadvihla spýtavo obočie.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Edward Sinclair

avatar

Posts : 54
Join date : 24. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Mon Mar 16, 2015 7:28 am

Dohrávka:

Zdálo se, že i samotná Nayara má radost ze svého postupu a o další konzultaci se sama přihlásila. Eddie nemohl než přikývnout.
"Jistě, to bohatě postačí. Přeji pěkný zbytek dne, slečno Evansová."
Takto se tedy rozloučili a zatímco Nayara odešla, Eddie zůstal ještě chvíli sedět na lavičce. Koneckonců, měl čas - copak bylo kam pospíchat? To docela jistě ne. Kromě toho si chtěl dosyta užít ten pocit, že se mu dnes povedlo něco správného, že někomu pomohl; a když Bůh dá, tak ještě pomůže, ještě chvíli bude tančit na tom tenkém ostří, než konečně sklouzne a pořeže se. Ty dny se krátily, to Eddie věděl, ale nějak nebyl schopný s tím cokoli udělat.
A tak jen seděl na lavičce, kupodivu si docela i užíval to strašné dusno, které dnes vládlo, a pokoušel se chvíli myslet i optimisticky - i kdyby to mělo zabrat (a nejspíš zabere) jen docela malou chviličku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Tue Mar 17, 2015 11:11 am

>>>Z domova

Nakonec jsem ten den u jezera zapíchl, rozloučil se se Sarah a s maličkou v náručé, která ze mne nespustila své zelenavá očka, jsem se rozešel nejdříve do jeskyně. Potřeboval jsem trochu poradit ohledně té malé a kdo lépe by snad mohl poradit, než ten starší pán Zahrëlis.
Optal jsem se převážně, čím maličkou krmit a jak často. Co potřebuje a je pro ní nutné a tak dále... No a nakonec jsme vyrazili společně domů.

Maličká se dožadovala drbání a když jsem jí konečně zase položil na pevnou zem, okamžitě prošmejdila celý domek, jak mohla.
A jako štěně, nechtěla být sama. Byla jako můj stín a když jsem zalehl do postele, schoulila se vedle mne. Je to prostě tulivé zlatíčko.

Ráno nastal nový den, maličká už mě přivítala mírným tupím rafnutím do nosu a tak mne dokázala dokonale probrat. Je hravá a ani bych se nedivil, kdyby konečně potřebovala doplnit energii a nacpat se.
No já vytáhl z mrazáku nějaký kus kuřete a vepřové, jenže to bylo zatím jak šutr. Musím to nechat rozmrazit. Tudíž, asi jasný směr obchod a pořídit něco teď hned, kdyby maličká dostala hlad. Celou noc nic nejedla.

Bral jsem to přes park, asi nejrychlejší cesta. Maličkou jsem tentokrát nechal poklusávat samotnou, aby se proťapkala. Ono jí to prospěje...
Jen jsem si všiml, jak sem tam mírně šoupe špičky křídel po zemi... Ale to se jistě odnaučí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Park    Tue Mar 17, 2015 10:13 pm

Ani nevedela poriadne prečo, ale pre dnes znova skončila tuna, v parku. Nie, počkať! Ona vlastne vedela, prečo tam bola. Práve sa tam učila tú "milovanú" genetiku. Hoci ju to včera celkom bavilo, dnes tomu až tak nebolo. Musela sa však premôcť, ak chcela prejsť. Všetko niečo stojí a momentálne to bude stáť jej nervy, sústredenosť a čas. Musí to však dať, pretože so školou kvôli tomu nechce prestať. Nie teraz, keď mala v pláne sa zaujímať bližšie o drakov. A na to chcela vedieť všetko, čo by mohla pri tom potrebovať.
Tak teda sedela tu, na jednej z odľahlejších lavičiek, kde veľa ľudí neprechádzalo. Tým pádom tam mala viac-menej pokoj, len čo tadiaľ niekto raz za čas prešiel. A ani to si ju nik nevšímal, čo zas jej plne vyhovovalo. Teraz o spoločnosť nejako nestálo...no, to vlastne ona nikdy. Ale teraz o to viac, keďže sa učila. Preto mala zrak sklopený len ku knihe alá učebnici. Pozerala však do nej trocha otráveným a znudeným pohľadom. Veľmi ju to teda nebavilo, ale našťastie nemala problém sa na to sústrediť. Dlho jej to však nevydržalo. Po takej asi hodinke nakoniec knihu zavrela a s hlbokým výdychom zaklonila hlavu dozadu. Chvíľu sledovala koruny stromov nad hlavou, než zavrela oči. Toto pre ňu teda fakt nikdy nebude, nejaké dedičné gény, vlastnosti vzhľadu, chorôb a všetkého možného podobného. Už jej šla z toho hlava okolo, preto to na chvíľu vypustila z hlavy a stiahla sa do vlastného sveta s rôznymi jej predstavami.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Wed Mar 18, 2015 7:51 am

Maličká si to ťapkala po zemi a čumáčkem šmejdila, jako nějaký pes. Byla zvědavá, chtěla zjistit všechno, co mohla a všechno si vyzkoušet a oťukat. Jako malé dítě, nebo třeba jen štěně. Do všeho rafnout a zkusit, zda je to dobré či nikoli.

Jenže jak jsme tam tak šli, maličká po mém pravém boku v trávě, narazila na nějaké chmýří. Asi ptačí peříčko řekl bych...
No samo sebou, že ho musela natáhnout do nosu, kde jí zalechtalo, až se z toho rospšikala a rozprskala. No a je to samo sebou jasné, že se rozeběhla za mnou, abych jí toho zbavil že jo.
Cítil jsem v hlavě, jak se polekala a že jí je to velice nepříjemné. Trochu i začala kňourat.
"Ale ale.... To tě takhle vystraší jedno peříčko ty srabe?" zasměji se, sehnu se k ní dolů a toho peříčka u nosánku jí zbavím.
Nějako ani nevnímám, že tu někdo kousek vedle sedí na lavičce.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Park    Wed Mar 18, 2015 8:10 pm

Sprudka otvorila oči, keď sa jej do uší dostal zvuk niečoho, čo sa podobalo akémusi kýchaniu a prskaniu. Hádam to nie je...!? Narovnala hlavu a pozrela sa smerom, odkiaľ asi zvuk prišiel. Okamžite jej do oka padlo rúžové dráča, ktoré práve bežalo k mužovi neďaleko. Otrávene privrela oči. Takže jej tušenie bolo správne, naozaj sa jedná o draka, teda skôr to dráča. Pozrela sa na muža, ktorý sa dráčaťu prihováral. Zdal sa jej akýsi povedomý, zrejme práve preto si ho chvíľu prezerala. Zrazu jej však trklo, že bol na tom výcviku. Ako sa to volal? John, Jack...nie to nie. Hmmm....James? Och áno, James! spomenula si. Hej, presne tak sa volal, veď sa im predsa ešte sám predstavoval. Venoval sa s ňou tej Dracológií.
"Už aj ty k nim patríš?" ozvala sa mierne otrávene. Počkať! Fakt naň teraz prehovorila? Veď sa dnes nechcela baviť s nikým, nie! Preto si vybrala takto odľahlé miesto v parku. Na chvíľu tak zvraštila obočie, ako to v duchu rozoberala. Zrejme radšej mala ísť niekam do lesa, tam by bola menšia možnosť, že na niekoho narazí. Hoci, pri jej "šťastí", by tam nakoniec aj tak na niekoho narazila. Jej sa v takýchtoprípadoch naozaj vedelo dariť. Zrovna keď s nikým nechcela byť, vedela na niekoho naraziť aj v tom najtemnejšom a najodhadlejšom mieste v okolí. Neznášala zákon schválnosti, ale naozaj. Dokázalo to byť dakedy fakt protivné. Vlastne nie len dakedy, hocikedy! Najlepšie by bolo, kebyže žiadny taký zákon ani nie je. Aspoň by bol svätý pokoj.
Nechala však týchto úvah a tvár sa jej zas vyjasnila. Mierne sa predklonila a knihu položila vedľa seba na lavičku. Stále však sledovala toho Jamesa.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Wed Mar 18, 2015 8:35 pm

Maličká se na mne spokojeně zadívala a když jsem jí podrbal na nosánku a pak za křídly, znovu se mi vlil do myšlenek ten pocit štěstí, klidu a blaženosti. Jak to ta malá dělá to nevím, ale funguje to a jsem za to rád... Co by některé matky za tohle dali? Počkat, teď se přirovnáváš k matce??? Ale je pravda, že teď je jako malé miminko...
Každopádně, to už se ozvala ta dívka, která seděla kousek vedle na lavičce, v ruce dřímajíc knihu. Musel jsem trochu zapátrat v paměti, ale ano, už jsem jí tu viděl. Na mýtině, na tom výcviku. Měli jsme spolu drakologii.
N, N, N... Natálie? Ne... Nya, Nyara! Stála přece tam odpodál Jamesi.

"No asi bych to nenazval zrovna takhle, ale asi se to tak říct dá," trhnu rameny. "Ta maličká běžela přes celý les, jen aby se zastavila u jezera a vyhlédla si mne těmi jejíma očima," usměji se.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Park    Wed Mar 18, 2015 11:09 pm

"Naozaj? Aké...roztomilé," zareaguje pomerne normálnym tónom, ale i tak tam je cítiť podtón sarkazmu. Ten proste nedokázala tak úplne zamaskovať. Teda nie, že by sa o to nejako prehnane snažila, to ona nikdy. Veľmi jej nezáleží na tom, čo si o nej druhý mysia. Nikdy to nebude nič dobré...
"Nie je to ale obmedzujúce? Keď to za tebou stále chodí, ako taký pes. Keď sa o to musíš starať, bude sa ti to pchať do života...úplne ti to prevráti život" naklonila hlavu do boku. Jej to tak teda prišlo. Takto sa nedobrovoľne viazať na akéhosi bájneho tvora. Úchvatní rozhodne boli, to musela uznať, ale ona sama o žiadneho rozhodne nestála. Nepotrebovala nejakú potvoru, ktorá by jej sprehádzala celý život, ako osobný, tak aj školský. To rozhodne nepotrebovala a pevne dúfala, že k tomu v živote nedôjde. Navyše, pochybovala, že ju by si nejaký vybral. By musel byť asi riadne rachnutý, kebyže by zrovna ju chcel a vybral by si ju. Nieee, to rozhodne nehrozilo. V tomto sa cítila taká istejšia, pochybovala, že ju by toto postrehlo. A nech radšej ani nepostrehne.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Thu Mar 19, 2015 10:26 am

Sarkasmus? Ale ne Jamesi, buď slušný...
"Ano, to je. Musel jsem si vzít dovolenou hodně dlouho dopředu..." povzdechnu si a zadívám se na malou. "Ale až vyroste, bude to úplně jiné. Kdo by nechtěl najít svou spřízněnou duši že?" Maličká jakoby věděla, že se bavíme o ní, přiběhla ke mne a zatahala mne za nohavici. Sehnul jsem se dolů a vzal jí zase do náruče.
"A že mi převrátí život na ruby... Za to jsem vlastně i vděčný..."
Pohladím maličkou a podrbu jí na hlavičce.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nayara

avatar

Posts : 50
Join date : 17. 02. 15
Age : 17

PříspěvekPředmět: Re: Park    Thu Mar 19, 2015 6:10 pm

Pri jeho slovách sa uchechtne. Je to presne tak, ako si myslela. Len vám to urobí bordel v živote, musíte sa o to starať, než to vyrastie...a proste len samé problémy navyše. A ona ich už mala teraz dosť, nie to, kebyže sa jej k nim majú pridať ďalšie. To si môže ísť rovno kopať hrob a že by si ho aj teda kopať šla, nie že nie. „Ja teda o niečo podobné rozhodne nestojím,“ uškrnula sa a pokrútila zamietavo hlavou. Nie, o také dačo rozhodne nie. Jej život a ona sama sa rozhodne bez takéhoto doplnku zaobíde.
„Noazaj? Čo na tom môže byť dobré, že to človeku prevráti život, narobí v ňom bordel a ešte sa to odžaduje aj pozornosti?“ nechápala, čo dala najavo aj tým, že neveriacko nadvihla obočie. Veľmi týchto ľudí nechápala. „To si mal asi veľmi nudný život,“ dodá sarkastickým tónom a opäť sa to nezaobíde bez pobaveného zachechtnutia. V tej chvíli ju vška prepadol zvláštny pocit, ktorý jej našepkával, že by mala byť momentálne niekde úplne inde. Zamračila sa a snažila sa to ignorovať, no nešlo to. Čím viac sa snažila byť k tomu pocitu ľahostajná, tým viac silnel a otravoval ju. I tak však trvala na svojej zamietavosti voči nemu. A to sa samozrejme neobišlo bez následkov. Jej telo začalo reagovať samo od seba. Odrazu zobrala knihu do ruky, vstala a vykročila niekam, vlastne ani nevedela kam. Jej telo sa pohybovalo úplne samo, ale v mysli mala akýsi vytýčený cieľ. Len nevedela aký presne. „Prepáč, ale už musím,“ vyjachtala zo seba trochu šokovane. Čo sa to deje?

>>> Roklinka
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Thu Mar 19, 2015 7:23 pm

Zajímavá dívka... Měla to v hlavě zdá se srovnané, ale ona nechápala... To je tak, když se snažíte tak nějak zapomenout a utrhnout se od reality. A přesně to mi tato maličká dala.
"Až moc živí... Jen byl plný... špatných věcí," pokrčím rameny, když v tom se zvedne a omluví, že musí jít.
"Tak rád jsem tě viděl a měj se," vykouzlím nakonec z posmutněné tváře úsměv a maličkou položím na zem, už zase chtěla něco dělat.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ambrosine
Alchymista
avatar

Posts : 72
Join date : 21. 10. 14

PříspěvekPředmět: Re: Park    Fri Mar 20, 2015 4:48 pm

Zkuste si schovat draka, který je větší než vy sami. Zjistíte, že je to nemožné. Většina lidí si na draky létající nad domy již zvykla, ale to neznamenalo, že všichni. Někteří ještě stále byli paf, když nějaký prošel kolem nich. Zvlášť když to byla právě Nëfernay, která se před všemi předváděla. Nevynechala ani jednu příležitost, kdy se mohla řádně předvést. Nebo trochu poděsit dotěrné dvounožce.
Došla až do parku, kde se pořádně rozhlédla po všech svých případných obdivovatelích. Nikdo nikde. Ohrnula nos a brala si to jako vždy osobně. Až poté se její zrak zastavil na človíčkovi, u kterého bylo také malé dráče. Růžová dračinka poprášená červeným práškem. Nëf to nejdřív brala jako špínu a hned k ní musela jít a zkoušet to z ní olízat. Jen si ale odřela jazyk.
"Tak ono to je přidělané na šupinách?" upřímně se podivila a zamrkala. "Ty jsi ale roztomilá dračinka, umíš už mluvit?" zeptala se a toho dvounožce okázale ignorovala.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
James_Stanson

avatar

Posts : 80
Join date : 17. 02. 15

PříspěvekPředmět: Re: Park    Fri Mar 20, 2015 5:14 pm

Nya zmizela někam pryč, prostě se zvedla a odešla. No nemohl jsem jí držet na místě že.
"Tak pojď maličká, jdeme ti sehnat to čerstvé maso," povím k té mojí malé a pak se rozejdu. Ještě mě dobíhá, jak prozkoumávala, co se to mele v trávě.
Ale pak se snesla mne již známá dračice dolů a přihnala se k mojí malé. Nevěděl jsem, co má v úmyslu, ale to už maličká cupitala ke mne, když se k ní Nëfernay sklonila a začala jí olizovat.
Trochu jsem ztuhl, ale pak jsem se zasmál.
"To už má od vylíhnutí," povím.

Maličká se otřepe a pak se zadívá na velkou dračici. Nakloní hlavu ke straně a prohlédne si jí svými zelenými očky.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sarah
Duchovník
avatar

Posts : 54
Join date : 25. 10. 14
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Park    Sun Mar 22, 2015 8:57 am

Vyzeralo to na chladný večer, ničím nerušený a tichý. Čo musel hanblivý tyrkysový dráčik využiť a tak vyhnal Jazdkyňu von. Tá si čítala, takže najprv namietala, ale večernú prechádzku po parku si nakoniec nenechala utiecť ani v chladnom počasí.
Nemohla vziať desaťdňového draka na chrbát, pretože, musíme uznať, o dosť podrástol. Aspoň už mohol hovoriť a Sarah si nemusela prípadať, akoby hovorila sama so sebou. Nevedel toho veľa a mnoho slov mu trebalo dopodrobna vysvetliť, ale niečo z toho už bolo.
„A...čo meno? Ešte vždy sa neobjavilo?“ rozľahlé ticho, keď sa prechádzali parkom zaliatým tmou prerušili nesmelé slová. Hoc Svetlovláska vedela, že nemá zmysel sa na niečo pýtať, predsa nemohla vydržať chvíľu ticho.
Drak pokrútil hlavou a pokračoval ďalej. Skutočne to nemalo zmysel. Prechádzka musela teda pokračovať bez slov, než sa Svetlovláska pokúsila zistiť, ako bude reagovať, keď si sadne na studenú zem. Tyrkysový sa zastavil a naštvane pozrel na svoju Jazdkyňu. „Vstaň, prechladneš,“ zavrčal, ale keď ho ignorovala, rozhodol sa vytiahnúť ju na nohy. Ťahal ju za bundu, dokiaľ sa nepostavila.
„Dobre, dobre, veď už idem,“ bolo to aspoň lepšie, ako keď ju uhryzol do lýtka pri jazere.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://santiago.slovakforum.net
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Park    

Návrat nahoru Goto down
 
Park
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 3 z 3Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Dragon Academy :: Hra :: Heritage-
Přejdi na: